Brno má druhý Poesiomat. Městská část Brno-Sever ho společně se spolkem Piána na ulici umístila na plácku Pod platany v Zábrdovicích. Tuto více jak metr a půl vysokou mluvící trubku chtěl původně Ondřej Kobza, který stojí za šířením Poesiomatů po Česku, umístit na Zelný trh, případně do blízkosti vily Tugendhat. Nakonec však zvítězil brněnský Brnox.
“Tohleto místo má vlastně mnohem širší kontext, historický a kulturní. Tady je samozřejmě ta linka německá, česká, židovská a vlastně i ta romská. A samozřejmě silným bodem celého toho prostoru je Káznice, která sahá až do dob Marie Terezie. Barokní stavba, která sloužila jako vězení až do padesátých let,” uvedl místostarosta MČ Brno-Sever, Martin Glogar (KDU-ČSL).
Mezi audiozáznamy, které si mohou kolemjdoucí u Poesiomatu poslechnout, se tedy nacházejí i básně vězněných literátů Václava Renče, Zdenka Rotrekla či Jana Zahradníčka.
“Já jsem tady poprvé a jedinou báseň, kterou jsem zatím slyšel, je Bratislavská od Jana Zahradníčka, což si myslím, že je skvělý nápad, že to tady je, protože člověk si představí vlastně kde to psal, co cítil, co slyšel, ta báseň je taková vjemově bohatá. Takže to je ta báseň, která mě zrovna zaujala,” uvedl Jiří Bernkopf, učitel základní školy.
“Dá se říct, že vlastně ten Poesiomat je ten hlas těch vězněných. Těch vězněných, kteří byli uvězněni vlastně neprávem. Tak může znít do dnešních dnů,” doplnil místostarosta MČ Brno-Sever, Martin Glogar (KDU-ČSL).
“Tak cílem Poesiomatu je přinutit lidi, aby se trošku zastavili, v tom shonu a zažili tam něco, co by člověk vlastně nečekal, v tom místě. Že vlastně na tom plácku, kde třeba Romové hrají na kytaru, tak tam vlastně ještě člověk může poslouchat poezii nebo texty nebo nějaký písně, vzpomínky z vězení a to nás vlastně baví. Přeznačovat ty prostory “ uvedl Ondřej Kobza, iniciátor projektu Poesiomatu.
A jak s přístrojem pracovat? Stačí zatočit pákou a pak už jen opakovaným stiskem knoflíku zvolit záznam, který vás zajímá. Kromě zmiňovaných básníků lze přehrát také například romskou poezii nebo třeba píseň romského hudebníka Gejzy Horvátha. Finančně se na realizaci projektu podílelo jak město Brno, tak MČ Brno-Sever. Při instalaci pamatovali i na opatření proti vandalismu.
“Je to antivandal, je tam možná umístěna i nějaká GPSka, pro případ nějaké krádeže, ale zároveň je to velmi pevně ukotveno v zemi. Co jsme se bavili s panem Kobzou, tak jestli právě naopak nedat prostor nějaké i jako kreativitě místních, jestli to třeba nenechat jako i nějak posprejovat… to se uvidí,” vysvětlil místostarosta MČ Brno-Sever, Martin Glogar (KDU-ČSL).
Již druhý Poesiomat v Brně navazuje na ten první, který stojí od roku 2018 v Otevřené zahradě pod Špilberkem. Oba tyto přístroje mají za cíl přispět ke kultuře ve veřejném prostoru a připomenout nejen Brňanům zajímavé osobnosti, místa i literaturu.
