Nehody, úrazy, tragédie a život ohrožující situace se bohužel stávají a ne ke všem se může dostat pozemní posádka Záchranné služby. Proto existuje Letecká záchranná služba. Ta jihomoravská funguje od prvního července 1988 a vrtulník, který vzlétá ze základny v Tuřanech, už pomohl zachránit nesčetně životů.
“My máme jeden vrtulník, létá 24 hodin denně, což není úplně standardní v rámci ČR, mají to tak pouze některé Letecké záchranné služby. My máme necelých 900 vzletů ročně a vrtulník je vysílán k těm případům s nejvyšší naléhavostí. To znamená ke stupni jedna, po případě dvě,” uvedla Michaela Bothová, tisková mluvčí ZZS JMK.
Ke zmíněným případům však vrtulník většinou nelétá sám, společně s ním k nim bývá vyslána i pozemní posádka. A pacienta ošetří ten, kdo se k němu dostane nejdříve. Druhou kategorií situací, kdy dává Záchranná služba přednost vrtulníku, jsou ty, které se stanou v těžko přístupném terénu.
“Když je to někde v lese, někde hluboko, zvlášť nejdůležitější - přesně se neví kde, my to z vrchu můžeme vidět. Pozemní posádky, chudáci, tam někde bloudí po lesních cestičkách, neví, my to vidíme. Takže tam se apriori třeba posílá vrtulník, ale zase většinou bývá v záloze nějaká ta pozemní posádka,” vysvětlil Ondřej Havlíček, vedoucí lékař LZS JMK.
Do třetí kategorie spadají situace, kdy jde o typ poranění, při kterém je převoz vrtulníkem pro pacienta šetrnější. V náročnějším terénu se například vyhne otřesům při převozu sanitkou. Na letecké základně se střídá deset lékařů a devět záchranářů, kteří běžně tvoří i posádku pozemních sanitek. A kdo během záchranné akce ve vrtulníku sedí?
“Je to pilot, je to záchranář, který je zároveň ve funkci tzv. TCM, Technical Crew Member, což je vlastně i zároveň technický pracovník. To není jenom záchranář pro záchrannou službu, ale zároveň pracuje jako vzletový technik toho vrtulníku, to znamená spoustu dalších školení a potom lékař. Takže lítáme v podstatě ve třech,” řekl Ondřej Havlíček, vedoucí lékař LZS JMK.
Na základně je zdravotníkům je k dispozici několik místností pro operativu i odpočinek, dále je její součástí hangár a přistávací plocha. Vrtulník je vybaven stejně, jako lůžko intenzivní péče v nemocnici, ovšem posádka musí operovat na výrazně menším prostoru. Je třeba ještě zmínit, že za úspěšným zachraňováním životů stojí také součinnost leteckých záchranných služeb z různých krajů nebo i ze zahraničí. Ať už při tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku či například při propadnutí tří dětí pod led v Žamberku.
“Určitě bych zmínila, že naše lékařka měla v péči jednoho z těch dětí, 40 minut ho sama resuscitovala ve vrtulníku po cestě transportu. A to dítě přežilo a dokonce mám informaci, že by to mělo být bez nějakých větších následků,” doplnila Michaela Bothová, tisková mluvčí ZZS JMK.
Za tento obdivuhodný výkon získala lékařka Kateřina Oborská Zlatý záchranářský kříž.
