Holub domácí, vyšlechtěný z holuba skalního, je jedním z nejstarších domestikovaných ptáků. Koevoluce člověka a holuba trvá již 1000 let. V minulosti člověk holuby choval, nyní je chovat přestává. Dostávají se stále více zpět do přírody a vytváří takzvané ferální populace.
Holubi se navíc po celém světě přizpůsobili životu ve městech.
“Ve městech je po celém světě na všechny kontinenty zavlečený a všude vždycky je ve městech, protože je velmi synantropní. Ten původní druh holub skalní hnízdil na skalních útesech, nějakých římsách, teďka hnízdí na barácích a ten problém u holubů je v tom, že můžou třeba znečišťovat nějaké památky dejme tomu, někomu můžou vadit, když má balkony samozřejmě a tak dále,“ sdělil Jan Sychra lektor ústav botaniky a zoologie, přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita.
Znepokojení ohledně přenosu nemocí mezi holuby a lidmi, které je v naší společnosti zakořeněné, se podle doktora Sychry zveličuje. Přesto města investují do regulace počtu holubů finanční prostředky.
“Zveličovaný je rozhodně to, že prostě přenáší nějaké choroby, protože jako všichni ptáci prostě mají v sobě nějaké choroby. Kdybyste prostě se s divokým ptáky prostě člověk mazlil dnes a denně, tak prostě z nich dostane nějakou chorobu. nejsou známý nějaký jako případy, že by se z něho něco dostalo na člověka v posledních letech,“ řekl Jan Sychra lektor ústav botaniky a zoologie, přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita.
Zatím běžně používané metody regulace holubích populací ve městech nejsou humání.
“Pokud ale se budeme bavit o tom, že fakt jako chceme dělat něco s holuby,Tak nemá smysl, prostě to, co se děje třeba tady v Brně, leckde plaší se s nějakými dravci, nebo tady u Chrlic na sílu se prostě střílí do nich bezhlavě,“ poznamenal Jan Sychra lektor ústav botaniky a zoologie, přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita.
V Brně se začalo experimentovat s městskými holubníky, které mají regulovat populaci holubů bez zbytečné destrukce. V podstatě se vytvoří ideální místo, kam si holuby zvyknou klást vejce.
“Ten přístup, že se vlastně budou dělat ty holubníky městské je takový jakoby novátorský a říká vlastně z mého pohledu: „Pojďme teda, holubů se nezbavíme, pojďme se s nima zkusit jako naučit víc žít. A trošku se pokusme regulovat, ne zlikvidovat, ale regulovat.“ což mě přijde jakoby rozumnější,“ osvětlil Jan Sychra lektor ústav botaniky a zoologie, přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita.
V jiných evropských městech ukázaly holubníky určité pozitivní výsledky, ale ty Brněnské se teprve vyhodnocují.
Projekt holubníků v Brně je novinka. Má za cíl omezit počet holubů bez jejich zbytečné likvidace a to jinak než plošným odchytem.
“Je to skutečně pilotní projekt, zbudovali jsme ten holubník na střeše magistrátní budovy na ulici Kounicova, postupně tam přilétají více a více holubů a my jim samozřejmě odebíráme ta vajíčka tak, abychom redukovali jejich počet,“ řekl Filip Chvátal( KDU-ČSL).
Holubník se nachází přímo v podkroví, aby holubi nebyli rušeni. Cílem projektu není likvidace, ale kontrolovaný chov, který umožňuje regulaci počtu holubů pomocí odběru vajec.
“My jsme uzavřeli smlouvu s učilištěm v Bosonohách, to znamená, ti učni na základě naší smlouvy vybudovali do té místnosti ty holubníky ze dřeva a je to skutečně otázka zhruba 50 000 korun, není to nic úplně extrémního. Ale záleží na tom, jakou místnost máte k dispozici a jak ji můžete využít.“ vysvětlil Filip Chvátal( KDU-ČSL).
Zatím se zdá, že projekt má potenciál. Ale aby byl skutečně účinný, je třeba aby fungoval systém holubníků po celém městě. Zájem o holubníky již projevily i některé městské části.
