Na sklonku května se v brněnském ústavu sociální péče o tělesně postiženou mládež Kociánka odehrál festival Dobrý den Kociánko.
“Tak tady ten festival vznikl z původního dětského dne, který byl pouze pro naše uživatele. A postupně jsme se otevřeli veřejnosti a je z něho festival pro veřejnost. Je to multižánrový festival, takže ráno začínají tady vlastně jarmark neziskovek, vystoupení základní školy a našich uživatelů a odpoledne to vlastně pokračuje. Kulturním programem, kde je tady i divadlo a hudební kapely a během dne tady jsou vlastně ještě sportovní dílny, výtvarné dílny, takže každý si tady najde něco svého,”
uvedla Tereza Ivičičová, pracovnice PR a marketingu, produkční a koordinátorka festivalu.
Hlavním cílem je přivést do areálu Kociánky širokou veřejnost. I ty, kteří by se sem jinak nikdy nepodívali.
“My jsme teda otevřený areál, ale spousta lidí to třeba neví. Tím že i jsme trošku bokem od centra Brna, tak spousta lidí sem jako nezavítá. Takže ano, chceme se otevřít i veřejnosti, ukázat vlastně naši práci. Tím, že mají naši uživatelé i různá představení, tak vlastně se prezentují, jsou tady i vlastně naše dílny a naše výrobky a chceme tak nějak prolnout ten svět těch zdravých a těch lidí s tím handicapem,” dodala Tereza Ivičičová, pracovnice PR a marketingu, produkční a koordinátorka festivalu.
“Je to pro nás zajímavé, jednak protože tady můžeme prezentovat vlastně výrobky, na kterých naši uživatelé v našich službách pracují a zadruhé je tady jako vždycky zábava. Naši uživatelé pravidelně navštěvuji tady tenhle ten festival a vlastně je to super jako protnutí i toho světa vlastně lidí s mentálním postižením a potom, jakoby, těch zdravých lidí. Takže myslím si, že super akce,” řekla Andrea Prokopová, vedoucí denního stacionáře organizacr Ruka pro život.
Na dojmy z festivalu jsme se zeptali i některých účinkujících:
“To publikum je naprosto skvělé. Úplně jinak reaguje, než jsme my zvyklí z minulých akcí. Jsou ty lidi veselejší, přívětivější a taky víc tleskají,” sdělila Hana Ručková, choreografka historických tanců v Brěnské okrasné společnosti Šembera
“Já si z toho třeba vždycky odnesu nějaký úsměv na tváři, který bych normálně neměla, protože oni jsou tak veselí, že my si to ani nedokážeme v běžném životě představit,” doplnila Hana Ručková, choreografka historických tanců v Brněnské okrasné společnosti Šembera.
“Tady ta akce nás lákala, protože jsme si říkali, že občas je dobré, a to si myslím, že by si měl každý zkusit, někdy udělat něco pro ty druhé. Protože když to budeme dělat, tak na světě bude líp,”
řekl Jan Kruba člen šermířsko-praporečnické skupiny Bandiere e Spade.
Bohatý program určitě naplnil očekávání všech návštěvníků a stal se příslibem festivalů příštích.
