Kostel v Kurdějově je významnou duchovní památkou

Kousek za Brnem směrem na Bratislavu potkáte městečko Hustopeče. Je známé mandloňovými sady, rozkládajícími se na přilehlých svazích. Vydáte-li se tím směrem vzhůru a překonáte masiv, hluk dálnice zmizí. Tam leží obec Kurdějov, která ukrývá významnou památku.

“Nacházíme se v chrámu svatého Jana Křtitele v Kurdějově. V nádherném svatostánku.
Kurdějov je vlastně starobylá obec, kterou založil Kurděj z Boleradic. Pak je to prodáno pánům z lipé a ti jsou budovatelé chrámu a kaple a všeho, co souvisí s tím celým krásným prostorem, je to budováno ve 14. a 15. století. Už tím naznačuji, že si dali na čas a tak to i dřív bývalo pěkně čas, čas je od Boha darem, tak zase se pánu bohu vrací,” uvedl Jaromír Smejkal, farář kurdějovské farnosti.

Římskokatolický kostel svatého Jana Křtitele se nachází v samém centru Kurdějova. Je celý obehnán dosud funkčním hradebním systémem s masivní hranolovou, věží. Kostel byl stavěn i významnou českou stavitelskou hutí.

“No, asi to je v současné době zcela jistě unikátní, ale v Hustopečích byl stejně, můžeme říct, stejně krásný kostel v podobném stylu, takže možná to byla stejná stavitelská huť, že tady říkají, že to je nějaký stavitel, který má tady za mnou asi tu tu masku, že to je asi on. Takhle se tam zvěčnil nějakým způsobem, takže to jest z té školy, že, známého Petra Parléře,” vysvětlil Jaromír Smejkal, farář kurdějovské farnosti.

Pozdně gotický kostel v Kurdějově je jednou z mála dochovaných budov na Moravě, na jejíž stavbě se Parléřovská huť podepsala.

“Prvních 20. let 16. století se buduje vlastně to opevnění s věží pevnostní že, takže není to kostelní věž, je to pevnostní věž, ale se zvonicí. A v tom opevnění jsou ty ostatní, vlastně součásti toho, té pevnosti. Je tam kaple, ta nemá dotování, akorát se uvádí, že je možná ještě starší než kostel,” řekl Jaromír Smejkal, farář kurdějovské farnosti.

Kostel v Kurdějově má ale i své podzemí, které je pro návštěvníka nečekaně rozsáhlé.

“A poslední součást, že toho systému je vlastně podzemí, že čili katakomby, že které vlastně sloužily asi na dvě věci nebo dva účely. Jednak zásobování, když bylo zle, tak se stáhli obyvatelé zahradby, že je to útočistné místo, že k obraně k ochraně a bylo potřeba, že pro zásoby zásoby, že a jedna ta chodba byla úniková, teď už není že, protože je to zasypáno,” prozradil Jaromír Smejkal, farář kurdějovské farnosti.

Pan farář Smejkal působí v Kurdějově už od roku 1996. Přestože svěřený kostel chápe především jako zahradu Boží, ví za ta léta o kostele opravdu hodně. Prohlídka je možná po domluvě.