Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova bezesporu patří k nejvýznamějším klášterům na Moravě. Historie tohoto místa smíření člověka s Bohem se začala psát v první polovině třináctého století. Heslo „ Modli se a pracuj“ zde komunita sester naplňuje dodnes.
„Tady je výjimečné to, že vlastně bylo v původním, to znamená v tom středověkém stavu nebo slohu zachováno celé jádro toho kláštera, což je ten klášterní kostel, který je za námi a pak přilehlá stavba křížové chodby (kvadratury) a těch konventních obydlí, která ale momentálně nejsou přístupná, protože tady funguje, pořád zde žijí řádové sestry,“ uvedla Hana Fadingerová, vedoucí Podhoráckého muzea.
Klášter je osazen řádem Cisterciaček. Je jediným ženským cisterciáckým klášterem v České republice.
Ale významná je i stavba samotného kostela. Reprezentuje takzvaný přechodový sloh, neboť se v ní mísí prvky románské s rodící se rannou gotikou.
„Takže ten vzhled toho průčelí kostela je spíše teda ještě románský, včetně třeba toho obloučkového vlisu v tom štítu těch mohutných zdí a půlkruhově zaklenutých oken, ale ty byste viděli z té boční strany, ale uvnitř už naleznete gotické prvky, což je křižová žebrová klenba a další jevy,“ popsala Hana Fadingerová, vedoucí Podhoráckého muzea.
Ale nejvýznamější je bezesporu portál.
„Určitě souvisí s tím názvem Porta Coeli, to znamená brána nebes a ten portál je výjimečný tou bohatou sochařskou výzdobou, která je v rámci cisterciácké architektury neobvyklá a souvisí určitě s osobou zakladatelky toho kláštera s královnou Konstancií Uherskou manželkou krále Přemysla Otakara 1. Která je tady v kostele taky pohřbená i se svým synem markrabětem Přemyslem. A plánovala zřejmě toto místo jako místo dalších pohřbů některých členů královské rodiny,“ vysvětlila Hana Fadingerová, vedoucí Podhoráckého muzea.
Uvnitř kostela bystrému návštěvníkovi jistě neunikne architektonická zajímavost v podobě zdvojeného žebroví.
„Je to zřejmě prvek, který nějak stabilizoval statiku té stavby, která se nachází, jak to u cisterciáků je obvykle na ne úplně jednoduchém terénu podmáčeném často, což je i tady případ této stavby, tak je to taková technická vlastně pomůcka, která drží tu stavbu,“ doplnila Hana Fadingerová, vedoucí Podhoráckého muzea.
Samotná stavba zůstala pozdějšími vlivy prakticky nedotčena. V polovině 18. století došlo pouze ke změně vybavení kostela.
„Byly do toho interiéru pořízeny barokní oltáře, hlavní oltář i vedlejší oltáře, lavice kostelní. A autory těch oltářů jsou významní rakouští a moravští umělci,“ dodala Hana Fadingerová, vedoucí Podhoráckého muzea.
Kostel je přístupný s průvodcem každou celou hodinu, v létě od 9 do 17 hodin. Ale pozor! Poslední prohlídka začíná v šestnáct hodin.
Vnímavý návštěvník tu ucítí přítomnost nebeské brány, která je ještě hmatatelnější s odpoledním sluncem.
