Okolí města Brna, stejně tak jako i jiných královských měst jižní Moravy, je doslova protkáno pozůstatky židovských komunit. Jejich příběh neoddělitelně patří k naší historii. Abychom jej pochopili, musíme na začátek.
„No my jako nemáme ten rok úplně přesně. Těžko se to rekonstruuje. Ale ta přítomnost na Moravě a v Brně, mimo Brno je to ještě Olomouc, Znojmo, to je to nejstarší osídlení, je je někdy ve 13. století,“ uvedla Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Královská města, opěrné body královské moci, vznikala z prosperujících center na křižovatkách obchodních cest. A bchod je hlavní důvod, proč se v nich začaly usazovaly židovské rodiny přicházející především z Německa.
„Ta středověká minulost je je zhruba 250 let, protože v polovině 15. století došlo k vypovězení všech židovských rodin z královských měst na Moravě.“ vysvětlila Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum.
Kolem Brna vyrostlo postupně 52 malých židovských komunit, které významě napomáhaly zalidnění a prosperitě menších měst. Krásným a zachovalým příkladem je malebný městys Lomnice u Tišnova.
„Vlastně od od toho sedmnáctého století existovala kromě té křesťanské části, tak vzniklo vlastně druhé náměstí, druhé centrum. Židovská část,“ řekla Marie Brázdová ( SNK Pro Lomnici), starostka městyse Lomnice.
Součástí byla sinagoga, škola, řeznictví, pekařství, pohostinství, špitál, rituální lázně i hřbitov. Čtvrť měla i svou bránu. Serenyiové je pozvali na své panství, aby pomohli rozhýbat zdejší textilní výrobu.
„Prostě myslím si, že dokonce i možná možná prostě byli jako radní. A účastnit se toho rozkvětu městečka,“ dodala Marie Brázdová ( SNK Pro Lomnici), starostka městyse Lomnice.
„ A potom zase se stane obrovská změna v polovině 19. století, kdy zase se tyhlety malé lokality do, skoro doslova vylidní a zůstanou tam už jenom jako jednotlivci a zase vznikne tady obří nová komunita v Brně. Ale to už to už je zase jakoby nová, úplně nová komunita, která tady vyroste a její trvání má zase nějaký limit,“ doplnila Táňa Klementová, historička Mehrin-Moravské židovské muzeum
„ Zůstává tady 60 asi obyvatel, který z nich prostě 58 pak šli do transportu a 1 z nich se vrátil pan Líbezný,“ dokončila Marie Brázdová ( SNK Pro Lomnici), starostka městyse Lomnice.
Holokaust přežilo více Lomnických rodáků. Třeba lékař Leo Eitinger nebo významní brněnský architekt Otto Eisler. Na příkladu Lomnice u Tišnova je vidět, že soužití dvou náboženských etnik je dlouhodobě možné a třeba i obousttanně prospěšné.
Městys Lomnice ukrývá zapomenutý příběh
Příběhy židovských komunit jsou významnou součástí naší historie.
