V pondělí 31. července 1933, kolem půl osmé ráno se centrem Brna rozlil obrovský výbuch. Pak nastalo tíživé ticho. Záchranná služba reagovala rychle. Jak německá, tak česká. I hasiči, dojeli bleskově na místo výbuchu.
„Záhy se zjistilo, že tedy v právě v jednom z luxusních hotelů, brněnských hotelů, Evropa, který právě byl umístěn na rohu náměstí Svobody, Masarykovy a Jánské, došlo k výbuchu,“ uvedl Jan Břečka, historik.
„ Byly zasažené všechny ulice vlastně v okolí a ty byly zahalené vlastně v oblaku prachu byly tady vysklené vlastně okna v těch okolních ulicích a vlastně nejvíce poškozená byla právě ta lékárna U raka, kde dokonce vlastně podle svědků se měly nějakým způsobem až vlastně do salonu pana lékárníka dostat ostatky některých osob,“ popsala Jana Čuprová, průvodkyně Brnem.
Na místě bylo asi 50 zraněných. Počet mrtvých ještě nebyl úplný. Údajný Adolf Bauer, technický úředník z Ostravy, který se ubytoval v hotelu na noc před výbuchem s neznámou mladou ženou a miminkem, byli nezvěstní.
„Od začátku bylo jasné, že jde o nějaký trestný čin, takže prostě vyšetřovací komise zjistila stopy, stopy, dynamitu a bylo zjištěno, že žádný Adolf Bauer v Ostravě nebydlí,“doplnil Jan Břečka, historik
Vše se brzy vysvětlilo. Paní Cvislbaurerová z Příční ulice totiž hned prvního srpna přišla na policii podat svědeckou výpověď.
„Protože samozřejmě noviny, ty poledníky zmiňovaly i tuto nezvěstnou vlastně trojici osob. A tato paní Cvislbauerová sdělila, že tím domnělým Bauerem je Zdeněk Knopp, přítel její dcery. Tou ženou měla být její dcera Irma Cvislbauerová 23 letá švadlena, a to miminko měl být teprve dvouměsíční syn Zdeněk, kterého právě měla s tím svým přítelem Zdeňkem Knopem,“ vysvětlil Jan Břečka, historik.
Zdeněk Knop byl jednatřicetiletý, již 2 roky nezaměstnaný stavební asistent, který od svého propuštění trpěl depresemi a byly u něj pozorovány sebevražedné sklony.
„Musíme si taky uvědomit ten kontext dobový v roce 1933, vrcholila u nás světová hospodářská krize. Jenom v Brně v té době hledalo zaměstnání 14000 osob,“ dodal Jan Břečka, historik.
Byl to velice sobecký způsob sebevraždy. Navíc Zdeněk Knopp umístil nálože i do oklních místností, což dramaticky zvýšilo počet nevinných obětí a devastace domu byla tedy velmi rozsáhlá.
„Hotel byl potom teda velice rychle rekonstruován, ale namísto té historizující eklektické fasády tak vlastně a hotel získal tady ty funkcionalistické okna, které jsou takovou vlastně věčnou připomínkou tady téhleté drastické události,“ dodala Jana Čuprová, průvodkyně Brnem.
Tato podivná událost plnila ještě nějaký čas titulní stránky novin, než postupně upadla v zapomění.
Dnes už jen málokdo ví, co se vlastně tenkrát na Jánské ulici v Brně stalo.
