V brněnském Pavilonu Anthropos byla slavnostní vernisáží zahájena nová výstava Objevy muzejních archeologů – deset let společné práce. Návštěvníkům představuje nejzajímavější archeologické nálezy Moravského zemského muzea za poslední dekádu.
„Výstava je koncipována jako průřez objevy archeologů z Moravského zemského muzea za posledních deset let. Takových sedmi zastaveních z různých časových období, z různých archeologických kultur, se snažíme představit veřejnosti nejvýznamnější objev pro to dané období,“ říká Petr Neruda, spoluautor námětu výstavy a vedoucí Ústavu Anthropos.
„Tato výstava je výjimečná tím, že jsme se snažili pokrýt poměrně dlouhé časové údobí. Od doby kamenné – lovců mamutů, sobů a koní – až po vrcholný středověk. Návštěvníci se mohou formou posterů i vystavených předmětů podívat na jednotlivé vybrané nálezy, na lokality, nejen z Jižní Moravy, ale i Severní Moravy. Mohou se podívat na zajímavou video smyčku, prezentaci a koneckonců mohou si zakoupit i tento velice pěkný katalog. Obsahuje rozšiřující informace, doprovodné informace k výstavě a je napsán jazykem obecným, to znamená pro nejširší veřejnost,“ představuje Zdeňka Nerudová, spoluautorka námětu výstavy z Centra kulturní antropologie.
Výstava prezentuje řadu opravdu výjimečných nálezů.
„Unikátností vyčnívá rytý valoun z Hošťálkovic, protože poslední takový objev byl uskutečněn před 70 lety. Z toho období lovců sobu a koní tady takový nález nebyl,“ vysvětluje Neruda.
Jedním z cílů výstavy je také upozornit na důležitost spolupráce archeologů s laickou veřejností.
„Chtěli jsme ukázat, že se nás jako instituce nemusí bát. Když přijdou za námi s těmi objevy, mnohdy můžou iniciovat objevení mimořádných situací. I ty drobné artefakty, které oni najdou a předají do Moravského zemského muzea, bývají analyzovány a mnohdy můžou přinést překvapivé výsledky,“ říká Neruda.
„Spolupráce s veřejností fungovala vždy. My odborníci většinou, bohužel, musíme trávit docela dost času v našich pracovnách. Široká veřejnost chodí na procházky, chodí ven a má možnost dělat tyto objevy, které nám potom přináší. Na tom je celá archeologie postavená,“ vysvětluje Nerudová.
Mnoho nálezů skrývá i překvapivé pozadí.
„Nejbohatší hrob z eneolitického pohřebiště v Popůvkách byl dětský hrob a můžeme být překvapeni, kolik milodarů ten hrob v sobě skrýval. Je zvláštní nálezová situace z Modré u Velehradu, kde v zásobnicové jámě byly v 8. a 9. století pohřbeni tři jedinci. Naprosto atypický hrob, který se vymyká tomu standardu tehdy. Jeho analýza právě ukazuje celou řadu aspektů, které otvírají řadu otázek týkajících se chování lidí v tehdejší době,“ doplňuje Neruda.
Výstava Objevy muzejních archeologů – deset let společné práce bude v Pavilonu Anthropos přístupná až do 3. ledna 2027.
