437. To je počet událostí, které museli během jednoho dne, 29. června, řešit jihomoravští záchranáři. Překonali tak rekord z roku 2021, který souvisel s covidovou epidemií. K letošnímu rekordu z velké části přispěly extrémně vysoké teploty.
“Nejčastěji se u pacientů objevuje právě celková slabost, tzn. například motání hlavy, může se objevit zvracení, do toho bolesti hlavy… tohle všechno vlastně v té prvotní fázi může vygradovat až v krátkodobou poruchu vědomí, kdy pacient v podstatě omdlí,” uvedl mluvčí ZZS JmK Lukáš Dvořáček.
V extrémním horku kolem čtyřiceti stupňů nejsou ohroženy jenom rizikové skupiny, ale i jinak zdravé osoby napříč věkovými kategoriemi. Různí lidé mají různé taktiky, jak vedra ve zdraví přežít.
ANKETA
“My jsme přijeli na dovolenou a přijeli jsme z Prahy a je teda super, že tady máte daleko víc pítek, takže pítka a hydratace. Zvládáme dobře, děkujem.”
“Doma bez klimatizace už to nejde skoro, tak co nejvíc se ochlazovat, co nejvíc být ve stínu, co nejvíc ledu…ale moc se to už nedá v tom městě, mi přijde.”
“Co mi pomohlo teď nedávno, tak to byla vířivka. Protože když se vlastně to tělo nahřeje, tak najednou ten vzduch je o něco chladnější, takže tak.”
A jaká jsou obecná doporučení? Co nejméně se vystavovat slunci a pokud je to možné, nevycházet ven. Nosit adekvátní oblečení, nepřehánět to s fyzickou zátěží a ochlazovat se postupně. Vyhnout se teplotním šokům, například extrémně klimatizovaným prostorám a příliš studeným nápojům.
“Zároveň dodržovat pitný režim, kdy ten pitný režim musí být zvýšený. Lidé, kteří vykonávají nějakou fyzickou aktivitu, například když musí v rámci svého povolání apod., tak opravdu až dvojnásobně zvýšit pitný režim a nejlépe iontové nápoje,” doplnil mluvčí ZZS JmK Lukáš Dvořáček.
Záchranáři také evidují letní nárůst případů alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Jak vosy, tak sršni jsou během vysokých teplot agresivnější. Zeptali jsme se, co může být signálem, že běžné domácí ošetření nemusí stačit.
“Prvním takovým je v momentě, kdy se objeví po štípnutí hmyzem dušnost, otoky v obličeji, případně vyrážka po celém těle, je to rozhodně stav, který je potřeba řešit se záchrannou službou,” vysvětlil mluvčí ZZS JmK Lukáš Dvořáček.
29. červen byl tak extrémní, že musela záchranka stáhnout i několik zaměstnanců z dovolené, aby se dala situace zvládnout. Doufejme, že už se letos počet situací vyžadujících záchranáře k podobnému rekordu nepřiblíží.
