Spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy našel nový domov pro další Poesiomat. Cesta k vybrání správného místa nebyla vůbec jednoduchá, ale nakonec se i díky spolupráci s Kávéeskou našlo to nejlepší řešení.
“To bylo velmi komplikované a mělo to takový vlastně docela dlouhý příběh, protože my jsme původně s Ondřejem Kobzou chtěli, aby ten Poesiomat byl v centru Brna. A tak jsme se rozhodli, že bude v některém z parků a padlo rozhodnutí, že to budou Denisovy sady. Ale památkáři s tím nesouhlasili. Konkrétně Národní památkový ústav řekl: ‚Ne.‘ Ty důvody my jsme pochopili a určitě se na to nezlobíme. Naopak jsme vlastně rádi, protože ve finále, když jsme přemýšleli, tak vzniknul nápad dát to sem na Kraví horu a myslím si, že to tomu Poesiomatu sluší úplně nejvíc,“ popisuje p. Tomáš Pavčík, ředitel Kávéesky.
Nápadný objekt uprostřed parku připomíná periskop. Ke svému fungování nepotřebuje elektrickou energii, spoléhá spíš na důvtip kolemjdoucích.
“Není tedy žádný manuál. Spoléháme na lidskou, dětskou zvídavost, že když něco má kliku, tak asi je potřeba s tím nějak zatočit. A potom se rozsvítí světýlko u jednoho tlačítka a člověk si navolí jednu z 20 nahrávek, který jsme vybrali pro toto místo. On se jmenuje Poesiomat, ale není tam jenom poezie, protože vlastně i to poslechnout si nějakou píseň, která je s tím spojená nebo zvuk vesmíru, protože tady je planetárium, i to je vlastně nějaká poezie.” vysvětluje Ondřej Kobza, autor Poesiomatu.
Role kmotra se ujal Bolek Polívka. S autory už v minulosti spolupracoval, když propůjčil svůj hlas projektu u Ríšovy studánky. V čem je podle něj největší síla tohoto nápadu?
„No v té okamžitosti. Člověk jde buď přírodou, parkem nebo jiným prostředím, když v tom náhle uvidí tady tuhle rouru. Říká si, k čemu ona slouží. To vypadá jako chobot, který trčí z pochovaného slona. Tak jde blíž a podívá a najednou zjistí - poezie. Tak si to pustí a už se těší na další a další, tím střídáním se seznamuje s tím, čemu se říká vesmír, věčnost, Bůh, nekonečno. Poezie zaznívá všude - v hlasu ptáků, v šelestu trávy, tak proč nepřidat tady tyhle krásný metafory a proč tam nepřidat takové mistry jako byl Skácel, Mikulášek. Krásné,“ uzavírá p. Polívka, kmotr Poesiomatu.
Procházka parkem tak získává novou atmosféru, ve které se tvorba minulých let přirozeně potkává s tou současnou.
Po celém světě rozdává radost už 110 Poesiomatů. Tento na Kraví hoře je unikátní tím, že v něm jsou pouze brněnští autoři.
