Udržet parky a stromořadí v dobré kondici je uprostřed horkého léta stále větší výzva. Odborníci se proto shodují, že klíčem k úspěchu je mít vegetaci na vlnu veder dobře připravenou. Pak totiž stromy i trávníky zvládají extrémní teploty mnohem lépe.
“Pomáháme zálivkou jako všichni, ale co se nám velmi osvědčilo, je zálivka přímo ke kořenům, hloubková zálivka. Technologie nám to umožňuje do metru, my teda většinou do těch 80 cm a rovněž s přídavkou výluhu z přežvýkavců, organického materiálu,” vysvětluje Jozef Kasala, ředitel Veřejné zeleně města Brna.
Podobné inovativní postupy začali zahradníci před lety testovat na zpevněných plochách v centru, kde pod dlažbou budují takzvané kořenové cesty. V současnosti už je ale využívají pro uliční stromořadí téměř v celém Brně. Běžný přístup k údržbě zeleně v horkých dnech se však musí přizpůsobit i v jednotlivých čtvrtích.
“Jsme prakticky v nepřetržitém kontaktu s odborníky a arboristy, aby se zeleni v městské části dařilo co nejlépe. Jedním z opatření je například závlahový systém, který využíváme v parku na Moravském náměstí. Dále přistupujeme k takzvané mozaikové seči, což se týká třeba parku na Kraví hoře. Jakmile teploty atakují třicet stupňů Celsia, tak už se nekosí tráva. Pokud klesnou o něco níže, sekáme pouze plevel, který má hluboký kořenitý systém, který narušuje samotný vzhled trávníku,” přibližuje situaci Michal Šťastný, tiskový mluvčí městské části Brno-střed.
Trochu jiný pohled pak nabízejí místa, kde se vsadilo na přirozenější ráz a zadržování vody v krajině. Příkladem takového řešení je park Pod Plachtami v Novém Lískovci. Tamní jezírko zachytává dešťovou vodu z okolních panelových domů a pomáhá tak ochlazovat klima na celém sídlišti.
“Park byl otevřen v roce 2012, kdy v českých podmínkách ty extrémní vedra a sucha ještě nebyla tak obvyklá a běžná. Nicméně právě proto, že ten park byl koncipován jako přírodní, byl kladen důraz na přírodní zákony a na biodiverzitu, tak ty extrémní vedra současná zvládá poměrně dobře. Pro mladé stromky je zajištěna povýsadbová péče, která spočívá v doplňkové zálivce trvající nejméně pět let. Sečení v parku probíhá s ohledem na jeho přírodní charakter, takže některé plochy se sečou méně intenzivně než jiné. Jedná se například o květnaté louky, které se sečou maximálně dvakrát za rok,” popisuje Michaela Pokorná, PR manažerka z Nového Lískovce.
Právě kombinace moderních technologií a úpravy režimu sečení pomáhá parkům zvládat horka mnohem lépe.
Lidé, kteří se v Brně starají o zeleň, mají opravdu náročnou práci. Jejich každodenní úsilí však vidíme všude kolem nás.
