Brněnská vila Löw-Beer má za sebou neobyčejně pohnutou minulost. Její příběh totiž odráží dramatické proměny celého dvacátého století. Než se z ní stala přístupná památka, sloužila nejrůznějším účelům.
“Löw-Beerova vila je tady už téměř 120 let. Bylo to tedy původně sídlo textilních magnátů, Fuhrmannů, později Löw-Beerů. Za války zde sídlilo Gestapo, od 50. let tady byl internát a posledních 10 let slouží jako muzeum. Návštěvník, když sem přijde, tak jednak ho může okouzlit zahrada, dům. Ale i když vstoupí dovnitř, tak to prostředí, které si majitelé vily postavili, je opravdu impozantní, je to reprezentativní. Když vstoupí do té schodišťové haly, tak většinou je to velký zážitek, jak je osvětlená světlíkem, výhled do zahrady a věřím, že návštěvníci odsud odchází spokojení.” shrnuje pohnuté proměny budovy Vladimír Březina, vedoucí vily Löw-Beer.
Součástí letního programu jsou akce, které připomínají historii celého sousedství a jeho původních obyvatel. Prohlídky se tak neodehrávají pouze uvnitř vily, ale zavedou návštěvníky i do okolních ulic.
“V srpnu budou pokračovat naše oblíbené komentované procházky Černými poli, kdy si s průvodcem zájemci můžou projít zajímavá místa tady v téhle čtvrti, konkrétně zajímavé vily, které tady vznikly vlastně už od druhé poloviny devatenáctého století, a je to spojené s příběhy obyvatel a toho, co se tady zajímavého v Černých polích dělo. Zájemci, návštěvníci, mají poslední možnost, exkluzivní, podívat se na naši výstavu Max a Edit, která právě posledního srpna končí,” vyjmenovává Eva Svobodová, historička a kurátorka vily Löw-Beer.
Nabídka vily tak skládá dohromady celou řadu zdánlivě nesouvisejících témat. Program propojuje výtvarné umění, moderní historii i pohnuté lidské osudy.
“Pak tady máme pro milovníky umění něco – výstava Tomáše Rossího, výtvarníka. Ta výstava se jmenuje Můj herbář a je inspirovaná, přírodou, ovocem. Vedle krátkodobé výstavy a stálé expozice přímo tady na vile máme ještě v zahradě takzvanou zahradní galerii, a tam je k vidění také zajímavá výstava. Jmenuje se Oči státní bezpečnosti a jsou to fotografie a materiály, které nasbírala státní bezpečnost za normalizace, když sledovala různé disidenty nejen Václava Havla. A v neposlední řadě komentovaná procházka po Náměstí 28. října. Je to po stopách jedné rodiny, která byla spřízněná právě s Löw-Beerovými a stejně jako Löw-Beerovi byli židovského původu. A tahleta komentovaná procházka vás seznámí s jejich osudy. Jmenuje se to Nebyli to i vaši sousedé,” upřesňuje možnosti programu Eva Svobodová, historička a kurátorka vily Löw-Beer.
Právě tyto méně známé příběhy z minulosti tak dnes oživují běžný ruch celého domu i zahrady.
Löw-Beerova vila je místem s velmi pestrou minulostí, můžete se tu ale potkat i se současnou tvorbou nebo třeba letním kinem.
