Řečkovice a Mokrá Hora hostily už 35. ročník Vavřineckých hodů. Nechyběl tradiční průvod, juchání, zpěv ani tanec.
„Průvod šel od konečné tramvaje jedničky napříč Řečkovicemi právě sem na Palackého náměstí ke kostelu a sem do areálu za radnicí. To je tradiční trasa. Hody jsou jedna z největších akcí, která se tady v tom našem areálu za radnicí koná. Tradičně se to zde koná, vlastně až na jednu výjimku, kdy byl areál v rekonstrukci, všechny ročníky,“ popisuje starosta městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Marek Viskot.
V areálu následovalo předání hodového práva z rukou starosty hlavnímu stárkovskému páru.
„To předání hodového práva symbolizuje, že teď až do skončení hodů tady nad areálem a městskou částí nevládne starosta, ale chasa reprezentovaná tím hlavním párem, takže já mám volno a až do zítřejšího večera se o Řečkovice musí starat chasa,“ vysvětluje starosta.
Hlavní stárkovský pár letos netradičně tvořili sourozenci.
„Není to běžný. Velice často se lidi diví, že jsme sourozenci a velice často mají dotaz, jestli to jde. My spolu i pracujeme a vedeme firmu, takže takhle nějak to vzniklo, tak jsem se ho zeptala, jestli by nechtěl jít taky,“ vysvětluje Tatiana Klára Buchtelová, řečkovická hlavní stárka
Role hlavního stárka kromě prestiže znamená také řadu povinností a dlouhé přípravy.
„Přípravy začínají už třeba v dubnu. Začínají hodové nácviky, kde nacvičujeme besedy a různé tanečky a zpíváme. Scházíme se vždycky tradičně v neděli. Ten hlavní dril začíná týden před hodama, kdy se musí například přivézt kroje, vyzdobit se areál, přivézt, vyzdobit břízky, zajistit víno do sklepa… i s úřadem musíme komunikovat,“ popisuje povinnosti stárků Karel Buchtel, řečkovický hlavní stárek.
Letošní novinkou byly také první dva kusy nových řečkovických krojů. Vznikly díky projektu Obnova tradic Brněnska, který uspěl v participativním rozpočtu Dáme na vás.
„Je to takový trošku splněný sen. Konečně máme ten výsledek a můžeme mít ten kroj na sobě. Tohle konkrétně je ta nejhonosnější varianta kroje, kde na dámské sukni vidíme třeba brokát. Má sametovou kordulku, rukávce s krejzlíkem, na hlavě typicky uvázaný turecký šátek,“ popisuje Zuzana Janovská, spolunavrhovatelka projektu Obnova tradic Brněnska.
“Pánský kroj se skládá z klobouku a pro Brněnsko je typický, že je velký. Pak je vestička, na které je zvonice. Následně krojová košile, která buď může mít nějakou jednoduchou výšivku nebo čistou. A pak vlastně kalhoty, holiny,“ dodává popis mužského řečkovického kroje Jiří Murtinger, spolunavrhovatel projektu Obnova tradic Brněnska
„Jeden pár takového kroje se pohybuje kolem 80 000 Kč bez bot,“ dodává finanční nákladnost Janovská.
Nové řečkovické kroje se tento týden představí také na prvních celoměstských Brněnských hodech na náměstí Svobody, kde se 14. až 16. srpna potkají chasy z celého města.
