23 chas z celkem 23 městských částí Brna a téměř tři stovky krojovaných zaplnily během uplynulého víkendu historické centrum města. Brno totiž vůbec poprvé uspořádalo celoměstské hody.
„Nápad pochází z vítězného projektu participativního rozpočtu Obnova tradic Brněnska. Ten projekt je zaměřený na obnovu krojů městských částí a když jsme přemýšleli kam dál posunout ten projekt, jak ho prezentovat, tak jsme právě přišli s nápadem uspořádat celoměstské hody, kde ty kroje se právě mohou předvést a zazáří v celé své kráse,“ vysvětluje pracovnice vztahů k veřejnosti Magistrátu města Brna Klára Opálková.
„Je to podmět k vytvoření nové brněnské tradice, která doufáme, že se ujme, protože tady žádná takhle velká folklorní akce tohoto rozměru není,“ dodává hlavní stárka Brněnských hodů Zuzana Janovská.
Hlavní sobotní program odstartoval na Nové radnici. Odtud se stovky krojovaných vydaly společným průvodem historickým centrem až na náměstí Svobody.
„Bylo to velkolepé. Průvod byl velmi dlouhý. Na náměstích jsme dělali taneční zastávky, rozlévalo se víno kolemjdoucím,“ směje se Janovská. „Ukázalo to, jak se dokážou jednotlivé chasy spojit, najít kompromis v těch hodových tradicích. Jdou krásně vidět ty rozlišnosti,“ těší hlavní stárku.
Po příchodu na náměstí Svobody následovalo předání hodového práva a společná Moravská beseda. Hodové právo pro první celoměstské hody dostalo podobu jednoho z nejznámějších symbolů Brna.
„Převzetí hodového práva pro nás znamenalo stres, pot a slzy. Vstoupit na to pódium a mluvit na ty návštěvníky Brna… To hodové právo je vlastně krokodýl, který drží kolo – tímto je symbolizováno to Brno,“ popisuje hlavní stárek brněnských hodů Jiří Murtinger.
Rozmanitost jednotlivých městských částí byla dobře patrná také na krojích.
„Jsme výjimeční tím, že míváme polobotky místo toho, abychom měli holiny. Většina chas tady v Brně mívá bílý kroje, takže si myslím, že to je normální, a naše červené vesty jsou taky časté, takže hlavně ty polobotky a klobouk,“ popisuje typické elementy na bosonožském kroji stárek Jakub Malý.
„Pro náš kroj bych řekla, že jsou typické, věnečky, které jsou pletené s copánkem. A pak taky brokátové sukně, které jsou v různých variacích barevně,“ popisuje kroje Nového Lískovce stárka Simona Karasová.
„Ty jehnické kroje byly obnovované už hodně, hodně dávno. Dřív, než vznikly tady ty moderní vlny obnovování. Máme to relativně chudé, příliš nezdobené. Ani vesty ani kalhoty nemáme nijak vyšívané, takže takový jednodušší kroj,“ popisuje jehnické kroje hlavní stárek jehnické chasy Filip Stupka.
Samotné hody si pak účastníci velice pochvalovali.
„Všichni jsme si zazpívali, užili, zajuchali. Já nemám co vytknout této akci. Já jsem rád, že se vůbec něco takového udělalo,“ říká bosonožský stárek Malý.
„Bylo hrozně hezký vidět ten zájem ze strany lidí a všech vlastně kolem. Že třeba někteří lidi za námi chodí a fotí se s námi. A je to hrozně hezké vidět, že ty tradice úplně tak oživly tady v Brně,“ říká Karasová z Nového Lískovce.
„Atmosféra obecně je tady úplně super. Lidi si to užívají, my si to taky užíváme, takže všichni jsou spokojení,“ dodává hlavní stárek Jehnic Stupka.
Brno tak má za sebou premiérový a rozhodně velice úspěšný ročník Brněnských hodů.
