Park na Bráfové se konečně dočkal nového vodního prvku. Nahradil původní sochu výtvarníka Jana Šimka. Podoba nové instalace není náhodná.
„Celý žabovřeský louky bývaly velkou část roku zatopený, takže tam byly ty mokřady, byly tam ty žáby a jiní obojživelníci. Takže jsme chtěli žábu, protože žába je symbolem prostě Žabovřesk. A hlavně, aby byla jako pěkná, aby to byl vodní prvek, a aby byla nezničitelná. Na tomto místě dřív byl vlastně takový vodní prvek, ze kterého vyvěrala voda, ale to zařízení se poškodilo. A nám to bylo líto, hlavně tady v tomhletom klimatickým pekle, nebo jak se to dá nazvat, tak jsme chtěli ten vodní prvek obnovit tak, aby to tady zase fungovalo dál,“ dodává Filip Leder (KDU-ČSL), starosta městské části Brno-Žabovřesky.
Jak návrh pojmout, tak, aby v rušném prostředí nezanikl, řešil autor přímo na místě.
„Inspiroval jsem se hlavně tím, že jsem navštívil tady toto místo a zjistil jsem, že je to frekventovaný auty, takže by bylo dobrý udělat z toho zvukový efekt spíš než nějaký vizuální. Aby to něčím přitáhlo, tak jsem si uvědomil, že ta voda tady není celý rok, že by na to mohli třeba děcka něco hrát, tak jsem si říkal vzhledem k tomu materiálu, který mě hnedka napadl, že by to mohlo být inspirovaný nějakým takovým tím perkusním nástrojem,“ říká Robert Vašín, autor sochy.
Voda, která žábou protéká, má svůj původ hluboko pod zemí. Právě tam se nachází artéský vrt, který je zdrojem vody pro celý prvek.
„Je to vlastně o tom, že prostě hluboko v podzemí, někde ve 120, ve 130 m, je nějaká strašně stará voda. A jak jsou ty vrstvy, vlastně vyvíjí ten tlak na tu vodu, tak když to jenom navrtáte, tak ono to vlastně ty vrstvy tu vodu vytlačí nahoru bez toho, aniž byste potřebovali čerpadlo. Ty vrty tady po celým Brně se dělaly, pokud si dobře vzpomínám, někdy na pomezí 19. - 20. století, kdy se prostě hledaly jako ty možnosti zásobování Brna pitnou vodou,“ vysvětluje Filip Leder (KDU-ČSL), starosta městské části Brno-Žabovřesky.
Železitá voda ovlivňuje i samotnou podobu nové sochy. Její povrch se bude postupně měnit a autor s tím počítal už při výrobě.
„Když jsem měl nějakou zkušenost s takovým větším plastickým dílem, na kterém jsem spolupracoval, tak jsem vlastně viděl, co to po letech dělá ten materiál. Tak mě napadlo, že by se to otryskalo, nechal se na tom udělat takový jako rezavý povrch nebo pomocí nějakých řas, trošku tomu pomoct, udělat nějakou další povrchovku, která se tam časem bude vyvíjet dál. Takže vlastně přírodně do toho zapadnout tady do toho místa,“ popisuje Robert Vašín, autor sochy.
Nový prvek teď čeká běžný provoz a jen čas ukáže, jestli bude plnit funkci, pro kterou vznikl.
„Budu rád, když to bude fungovat, když se nám to nebude jako nějakým způsobem kazit a když z toho děti, tak jak je vidět, z toho budou mít radost a budou si s tím chodit hrát a když nám to trošičku pomůže tady ten parčík zavlažit, aby ty stromy tady v tom strašidelným počasí přežily,“ dodává Filip Leder (KDU-ČSL), starosta městské části Brno-Žabovřesky.
Voda tu není jedinou věcí, se kterou si nová žába musí poradit. Každý den je vystavena vlivům počasí i běžnému provozu parku.
Nový vodní prvek žáby se líbí dětem i dospělým a všichni tak nějak doufají, že vydrží déle než ten předchozí.
