Červený kostel vyniká skromnou výzdobou
- 18. března 2021,
- 9:51,
- Brno,
- Jana Holubová
Výraznou budovu nedaleko ulice Česká zná většina Brňanů jako Červený kostel. Jeho pravý název je kostel Jana Amose Komenského. Zvenku zaujme červeným zdivem, zevnitř pak například jednoduchou výzdobou a akustikou vhodnou pro vystoupení sboru.
Nedaleko dopravního uzlu na ulici Česká stojí takzvaný Červený kostel. Brňané, kteří centrem procházejí, ho běžně míjejí, ale možná netuší, jak výjimečný prostor se skrývá uvnitř. Ve skutečnosti se jedná o Kostel Jana Amose Komenského, který byl postaven evangelickým luterským sborem v letech 1863-1867.
"Původně to byli ti lidé, kteří pracovali v tom textilním průmyslu. Scházeli se nejprve v modlitebně, kterou tady měli, a potom, když ta modlitba přestala stačit a zároveň už byla možnost pro protestanty, aby si stavěli vlastní kostely, tak se rozhodli vystavět vlastní kostel tady na tom místě," uvedla Jana Hofmanová, evangelická farářka.
Budova byla postavena podle projektu vídeňského architekta Heinricha Ferstela a je první velkou a náročnou stavbou nekatolického kostela na našem území. Jedná se o novogotický sloh a ve srovnání s výrazně zdobenými kostely upoutává interiér právě naopak svou jednoduchostí. Návštěvníka čekají bíle malované stěny, okna bez barevných výplní a jednoduchý dřevěný kříž. Kdo se však rozhodne pečlivě hledat, na skromnou výzdobu přece jen narazí.
"Když se podíváte na ty sloupy, jaké mají ornamenty, nahoře zakončené hlavice, i na lavicích jsou ornamenty převážně květinové a přírodní, takže i v tom duchu byly potom ty ornamenty za tím oltářem," řekla Jana Hofmanová, evangelická farářka.
Kostel je pětačtyřicet metrů dlouhý a jednadvacet metrů široký. Po stranách se nachází 16 velkých klenutých oken a jedno velké gotické nad hlavním vchodem. Žebrovou klenbu trojlodního prostoru podpírá šest párů pilířů.
"V předu je kůr, který je vhodný pro sborový zpěv, takže to sloužilo jednak i při bohoslužbách, ale taky když se tady konají nějaké koncerty, tak je možné, aby sbor vystupoval odtamtud. V pravé části je kaple, která dřív sloužila jako křestní, tam byla umístěna křtitelnice. Dneska je ta křtitelnice předsunutá a máme ji tady v prostoru lodi, takže když se koná křest, tak celé shromážděn může být u toho,“ doplnila Jana Hofmanová, evangelická farářka.
Kostel nabízí zajímavou podívanou i při pohledu zvenčí. Právě červené zdivo dalo Kostelu Jana Amose Komenského jeho přezdívku. Nad vstupem je potom vidět do kamene vytesaný Lutherův znak, tedy bílá růže v modrém polis červeným srdcem a černým křížem. Kdo do kostela vstoupí, měl by se v prostoru chovat tiše a s úctou.
„Asi jako když přijdete k někomu domů, tak si vlastně všímáte toho, jak ten prostor je zařízen, k čemu asi slouží, jak se tam třeba chovají ti, kteří tam jsou místní. A snažíte se s jakýmsi respektem přistupovat k tomu, že to je prostor pro modlitbu prostor po setkávání lidí, že to někdo spravuje určitou péčí,“ řekla Jana Hofmanová, evangelická farářka.
Tuto péči v případě Červeného kostela budově věnuje od oku 1945 farní sbor Českobratrské církve evangelické v Brně I. Zajistil budově například rozsáhlou rekonstrukci v letech 1997-2000 či opravu střechy v roce 2007. Díky tomu existuje místo, kde se mohou lidé procházející centrem na chvíli zastavit a v tichu a klidu přemýšlet.