MZK spolupracuje na digitalizaci sbírek

Nahlédnout do vzácných tisků, sbírek rukopisů a grafik bude v budoucnosti možné i z pohodlí domova prostřednictvím počítače. Moravská zemská knihovna totiž společně s Muzeem umění v Olomouci a Akademií věd ČR pracuje na jejich digitalizaci.

"Projekt spočívá v digitalizaci poměrně velmi zajímavé části kulturního dědictví. Proběhne nejenom ta technická část digitalizace, konzervování a zpřístupnění fondů, ale celá řada edukačních výstupů, které počítají s tím, že školy budou moci být zapojeny do výsledků naší práce," řekl Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny.

Na tento projekt se podařilo získat z Norských fondů téměř 40 milionů korun. Díky nim může během tří let dojít k digitalizaci plánovaných 80 000 exemplářů.

"Z knih Moravské zemské knihovny to budou dvě skupiny. První budou hudebniny, to znamená nejstarší vrstva hudebních sbírek MZK z 18. a první poloviny 19. století. Vedle toho prvotisky. To jsou zase nejstarší tištěné knihy vydané do roku 1500 včetně," uvedl Jiří Dufka, vedoucí Odboru rukopisů a starých tisků MZK.

Pro některé z exemplářů znamená projekt doslova záchranu, protože jejich stav i přes veškerou péči postupně zhoršuje. Mezi ty nejvzácnější patří například jediná tištěná kniha z doby před vynálezem knihtisku uložená na českém území, dále nejstarší brněnský tisk a nebo Prvotisky v zelené.

"Vzhledem k tomu, že všechno, co bude zdigitalizováno, se dostane do toho našeho základního nástroje, což je Kramérius, tak to bude defacto přístupné široké veřejnosti," doplnil Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny.

Digitalizace se dočkají také sbírky kroměřížské Arcibiskupské knihovny, která je ve správě olomouckého muzea. K tomu je ale zapotřebí pomoci právě Moravské zemské knihovny, která do projektu přináší především dlouholeté zkušenosti s digitalizací a může pomoci vytvořit zázemí s kvalitními technologiemi a zkušenými odborníky. Část procesu bude probíhat právě přímo v Brně.

"Ta digitalizace totiž má několik fází, není to jenom samotná výroba obrázků. Tomu všemu totiž ještě předchází konzervátorské ošetření jednotlivých svazků. Potom proběhne samotné skenování a potom je třeba naskenované obrazy třeba spojit s tzv. metadaty, což jsou údaje o knize, je to něco, co třeba stojí za knihovním záznamem, který si vyhledáte v elektronickém knihovním katalogu. To se děje ve specializovaném softwaru, není to úplně jednoduchá činnost. A výsledkem je spojení toho doprovodného textu s obrazem v digitální podobě," vysvětlil Jiří Dufka, vedoucí Odboru rukopisů a starých tisků MZK.

"Zpřístupnění našich sbírek patří k prioritám na nichž dlouhodobě pracujeme. Vydáváme sbírkové katalogy, umožnili jsme návštěvu stálých expozic zdarma a právě projekt Norských fondů je jedním z těch nejvýznamnějších, který nám pomůže zpřístupnit co nejširší veřejnosti naše sbírky," řekl Tomáš Kasal, tiskový mluvčí Muzea umění Olomouc.

Tímto projektem snaha o zachování kulturního dědictví rozhodně nekončí. Digitalizace podobných exemplářů totiž přináší hned několik výhod. Nejen že se k jejich prohlížení už nebude nutné fyzicky navštívit knihovnu, ve které jsou uloženy, ale také bude zajištěno jejich bezpečné zachování pro budoucí generace.