Absolonův památník otevírá svět archeologie

Do života a díla Karla Absolona, jedné z nejvýznamnějších postav evropské archeologie první poloviny 20. století, je možné nahlédnout díky stálé expozici Moravského zemského muzea. V Dietrichsteinském paláci bylo možné až do loňského roku navštívit jeho pracovnu. K té později přibyla ještě jedna výstavní místnost, která je koncipována jako takové “metamuzeum”.

“Je to vlastně muzeum v muzeu. Takové jako muzeum po staru. Takové, jak se dělávalo v té době, když Karel Absolon své exponáty sbíral, nakupoval, třídil a popisoval,” uvedla Barbora Onderková, tisková mluvčí MZM.

Toto “metamuzeum” dává nahlédnout mimo jiné do Absolonova osobního života. S trochou škodolibosti zde kurátor výstavy umístil například jeho vysvědčení z gymnázia v Olomouci. 

  “Zrovna čtyřka ze zeměpisu budoucího profesora geografie je povzbuzující i pro ty žáky, kteří nemají zrovna všechny jedničky,” řekl Petr Kostrhun, kurátor výstavy.

Kromě odkazu Karla Absolona mohou návštěvníci nahlédnout do života a výzkumu jeho dědečka, lékaře Jindřicha Wankela, který je označován za otce moravské archeologie. Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří nález v Býčí skále, který označil jako pohřeb velmože, s nímž bylo pohřbeno 20 panen.

“Máme zde jednu z lebek, která byla v Býčí skále nalezena, kterou si Jindřich Wankel nechal doma a nazýval ji jako Princezna z Býčí skály. Zajímavostí je, že jsme v nedávných letech udělali také antropologickou rekonstrukci tváře této princezny, 25leté - 30-leté ženy,” vysvětlil kurátor výstavy Petr Kostrhun.

Při výčtu toho, co stálá výstava návštěvníkům nabízí, nesmíme zapomenout na celou řadu pěstních klínů, které Karel Absolon nakupoval za nemalé peníze ve Francii. Původní část výstavy, Absolonova pracovna, byla vytvořena z reálného nábytku a předmětů, které byly přeneseny z jeho bytu na Všetičkově ulici. Součástí jsou také mapové podklady pro jeho jeskynní výzkum a předměty spojené s jeho vášněmi.

“On je považován za jednoho ze zakladatelů vědecké fotografie u nás. Takže jsou zde jeho osobní fotoaparáty a samozřejmě také fotografie. Pak to byl výzkum jeskynního hmyzu, v tom byl průkopník a je to o něm asi nejméně známé, co se týče jeho osobnosti,” doplnil Petr Kostrhun, kurátor výstavy.

Celá výstava nabízí možnost připomenout jak dospělým tak dětem přínos muže, kterého možná doposud znali pouze jako objevitele Věstonické Venuše.

“Byl to dlouholetý pracovník Moravského zemského muzea, byl to člověk, který se velmi významně zasadil o to, že vznikl pavilon Anthropos,” řekla Barbora Onderková, tisková mluvčí MZM.

Také díky tomu si Karel Absolon vysloužil tuto stálou expozici.. Muzeum má však k dispozici z jeho života a výzkumu ještě mnohem víc, takže při další návštěvě mohou být exponáty částečně vyměněny. To zaručí, že se návštěvníci dozvědí vždy o kousek víc.