Hustopečské mandloně vítají jaro

Záplava bílorůžových květů s charakteristickou vůní čerstvě rozkvetlých mandlí tvoří ze Starého vrchu v posledních dvanácti letech symbol příchodu jara na jižní Moravě. Zhruba tisícovka stromů tu představuje jedinečnou atmosféru.

"V roce 2015 došlo k dosadbě toho sadu, to jsou tady ty sady za námi pod rozhlednou a ta odrůda vykvétá o něco málo později, takže si troufnu říct, že tyto mandloně jsou opravdu na svém vrcholu," uvedla Jana Hrádková vedoucí marketingu a kultury Hustopeče.

Dominantou hojně navštěvovaného sadu je rozhledna z roku 2012. Po jejím zdolání nabízí výhled nejenom na samotný sad, ale také do širokého okolí podpálavské krajiny. Výšlap na rozhlednu si nenechal ujít Roman Vašina, který vzal rodinu a na místo dorazil z šedesát kilometrů vzdálené obce na Uherskohradištsku.

"Jsme tady poprvé, líbí se nám tady hodně, ten sad je krásný, je to pěkné, jak to rozkvétá, jak je tu jaro. A vzali jsme sem děti, at mají také nějaké zážitky a ještě to tady pozkoušíme pořádně.," řekl Kryštof Vašina, turista.

Oficiální hustopečská stezka otevřená spolu s rozhlednou začíná u Šafaříkovy ulice a měří devět kilometrů, zkrácená verze je zhruba poloviční. Lidé ale volí i výrazně kratší trasy.

"Přišli jsme támhle od toho prudkého kopce nahoru. Překvapilo mě, že je tady hodně lidí v týdnu. Si myslím, že na to, že spousta lidí pracuje. Hodně maminek s kočárkama. Je tady fakt hezky a začíná léto pro mě spíš než že začíná jaro, je tady fakt hezký počasí," sdělila Lucie Marková, turistka.

Původní mandloňový sad vznikl po druhé světové válce. Nejleplejší podnebí v celé zemi a rozsáhlé pozemky uvolněné po sudetských Němcích rozhodly o tom, že na Břeclavsku vznikne produkce mandloní pro celou tehdejší republiku.

Tady bylo spoustu neobdělaných starých vinahoradů a pozemků. V době socialismu, jsme nechtěli mandle dovážet z tenkrát kapitalistických států, to znamená Španělsko, Řecko, ale chtěli jsme být soběstační. Vysazeno bylo postupně 50 tisíc stromů, ale samozřejme některé zmrzly, nevyvedly se, takže nejvíc zde rostlo 17 tisíc stromů. Byly ve všech cukrovinkách, čokoládách, sušenkách, takže měly takhle využití. Téměř každý, kdo si koupil čokoládu, tak měl jistotu, že jsou z Hustopečí., " uvedla Jana Hrádková vedoucí marketingu a kultury Hustopeče.

V devadesátých letech tu pěstování mandlí postupně přestalo být rentabilní a jejich produkce se smrskla na úplné minimum. Sad pak před lety odkoupilo město a vytvořilo z něj místo s romantickými zákoutími, které přitahuje turisty ze všech koutů Česka.