První vlak přijel do Králova Pole už v roce 1885

Svému účelu nádražní budova poctivě slouží přes sedmdesát let. Historie železnice v Králově Poli je ale mnohem delší. Datuje se od roku 1885, kdy v tehdejším pětitisícovém městečku na sever od Brna vzniklo první nádraží - o půl kilometru jižněji, než stojí to současné.

Původní budovu byste tady hledali marně. Na jejím místě teď stojí dálniční rampa. Staré nádraží tu dnes připomínají už pouze zarostlé koleje a zchátralé osvětlení. 

"Tam bylo původní královopolské nádraží, na které byly napojeny vlečky například královopolské strojírny a nebo významná vlečka vojenského oděvního skladu v dnešní Palackého ulici," uvedl Jiří Kotrman, historik železniční dopravy.

S prudkým rozvojem osobní dopravy už ale stanice přestala splňovat podmínky cestování v nově vzniklém Československu. Variant, kam nádraží přesounout, bylo více. Nakonec ho postavili spolu s moderní tratí do Havlíčkova Brodu – v místě bývalého rybníka u Myslínovy ulice. 

"Nová trať se začala stavět v roce 1938. Stavba byla zastavena v roce 1942. V tu dobu se tady nasypala pláň pro kolejiště stanice a dalši práce pokračovaly koncem 40. let, kdy se potom budovala kolejistě a vlastní stanice. Je poměrně dosti dimezovaná, její hlavní částí je tato odjezdová prostorná hala, ve které stojíme, to je centrální část a na ni navazují dvě křídla, která nejsou symetrická, " diódal Jiří Kotrman, historik železniční dopravy.

Letos stařičká budova definitivně zmizí z povrchu zemského. Její zánik mrzí například Jaroslava Sedláka. Snahu modernizovat nádraží vítá, odjezdovou halu by však neboural.

"Z pohledu architektonického je asi nejzajímavější ten hlavní objem té budovy, kde si architekt Karel Kepka pohrál s fasadou, která se díky světlu a stínu rozehrává, když svítí slunce. Zaroveň je to kapacita, která se dá snadno rekonverzí předělat, " řekl Jaroslav Sedlák, architekt.

Podle Sedláka je v zahraniční běžné, že se pro bývalá nadraží hledá nové využití a demolice je až poslední možností. Jako český příklad uvádí Havířov, kde moderní výpravní budovu postavili vedle té původní.

"Díky místní iniciativě se podařilo halu zachránit a dnes funguje jako tělocvična. Kdyby tady byl kulturní sál nebo tady byla tělocvična, tak by ten objekt okolí vůbec nijak neobtěžoval. Tohle si myslím, že je pro Brno škoda, protože je tu spousta iniciativ, zřizované a nezřizované kultury, která prostě nemá prostory, " uvedl řekl Jaroslav Sedlák, architekt.

Výpravní budovu nahradí prosklená hala s moderním zázemím, bezbariérovým přístupem a průchozím podchodem z obou stran. Hotovo by podle Správy železnic mělo být na konci roku 2025.