Trvalý vztah k cizí zemi přichází i přes bojová umění

Tradice vznešených samurajů a tajemstvím opředených ninjů se spojují v japonském bojovém umění Bujinkan Budo Taijutsu.

Věnuje se mu i Jiří Nohel z jihomoravských Komořan . Jeho titul zní shihan- mistr.

Zájemce o pátý mistrovský stupeň v Bujinkanu musí projít zkouškou. Saki Testem. Student si sedne zády k učiteli. Učitel sekne na studentovu hlavu mečem. Jiří Nohel napoprvé neuspěl. Naštěstí dostal hned druhou šanci.

“Jsem si řekl, kašlu na to, vypustil jsem prostě tyhlety myšlenky a pak jsem jenom cejtil jak meč mnou projel a říkal jsem si: No nic,tak příště. A najednou ty lidi mi prostě začali gratulovat, že výborný Saki Test, že jsem to prostě udělal. Takže jsem si zažil takovej pocit toho, že jsem opravdu zemřel, ale přitom moje tělo bylo jinde,” dodal Jiří Nohel, shinan-mistr Bujinkanu

Jiří Nohel pravidelně navštěvuje Japonsko kvůli studiu u Senseie-učitele, opravdového ninji. Mezi spánkem a tréninky mu zbývá čas poznávat život kolem sebe.

“ Řeknu, ten jejich způsob, kterým oni přemýšlí, je pro mne úžasnej, protože my jsme takoví ti vědci, potřebujem si všechno ošahat. Na co si nešáhnu, co nevidím, tomu prostě nevěřím. Ale ta druhá část zas je ta víra v něco.”  řekl Jiří Nohel,shinan-mistr Bujinkanu.

I jeho způsob obživy je inspirován Japonskem. Zařídil si kuchyni a vyrábí tradiční japonské sushi.

“V době covidu jsme se do toho Japonska vůbec nedostali a začali mně chybět ty jídla a takhle, a tak ve mně uzrála myšlenka, jak si to Japonsko přiblížit,”  sdělil Jiří Nohel, shinan-mistr Bujinkanu.

Jiří Nohel je silně ovlivněn japonskou kulturou. Obklopuje se jí. Odráží se to i na jeho zahradě.

“Já vím, že to není japonská zahrada. Ale připomíná mi tu zemi. Mám jezírko. Mám barevný koi kapry. Mám japonského psa. Asi jsem prostě fakt blázen. Ale nejsem zas úplně takovej blázen abych ignoroval to, co je kolem mně. Takže já mám takovou japonskou, moravskou zahradu, kde v zadu už mám kadlátky, trávu a pěstuju tam kedlubny.”  dokončil Jiří Nohel, shinan-mistr Bujinkanu.

Je krásné vidět, že zájem o jiné kultury rozhodně nepopírá lásku k vlastní zemi.