Tisíce sportovců v sokolském stadionu v centru Brna
- 9. července 2024,
- 18:28,
- Brno,
- Jakub Sabol
Jedenáct sportovních ploch, venkovní ovál s tribunou a hřišti pro plážový volejbal nebo fotbal. Prvorepublikový sokolský stadion v Kounicově ulici, kde vyrostla celá řada legend jako Alois Hudec nebo Jan Gajdoš, pořád funguje. Každý den tu trénuje na tisíc sportovců. Největší sokolovna v zemi zároveň slouží i kultuře a stravování.
Celoživotní gymnasta Martin Vlk prochází tělocvičny sokolského stadionu každý den. Do Brna přišel kvůli studiím ze Sokola Zlín v roce 2000. Dnes jako starosta vládne celému areálu.
„Kompletní řízení všech zaměstnanců, řízení předsedů oddílů a samozřejmě veškerou komunikaci s hlavními partnery, které tady máme od nájemců, přes sportovní partnery, komunikaci s municipalitami a samozřejmě veškerá péče o tu budovu od rekonstrukcí po údržbu,“ popisuje Martin Vlk, starosta T. J. Sokol Brno I.
Řídit takový kolos v centru města chce pořádnou odvahu. Působí v něm 9 sokolských oddílů a o chod se stará asi stovka lidí. Největší sokolovna u nás slouží školám i široké veřejnosti.
Hlavním vchodem stadionu projde za týden až deset tisíc sportovců. Najdete v něm basketbal, gymnastiku, florbal, stolní tenis nebo třeba lezeckou stěnu. Historii tu píše i brněnský šerm.
V hale s kapacitou 1500 diváků, přistavěnou v 70. letech, samostatně působí ženský i mužský volejbalový tým. Oba vychovávají svou vlastní mládež a Šelmy letos ovládly extraligu. Dohromady má brněnský Sokol tři hlavní tělocvičny a osm menších sportovních ploch. Hned několik jich před sedmi lety otevřeli v prostorách bývalého rozhlasu ve třetím poschodí.
„Je to hlavně působiště velké části našich členů, to je všestrannost, která samozřejmě k Sokolu neodmyslitelně patří. Vrcholový sport je jedna věc, to je naše výkladní skříň, ale důležitý je ten všestranný pohyb a ten sport pro všechny,“ Martin Vlk, starosta T. J. Sokol Brno I.
Vznik objektu doprovázely dlouhé dohady s tehdejším německým obyvatelstvem. Nakonec tělovýchovná jednota využila volného pozemku v Kounicově ulici. Sokolskou chloubu postavili v místě bývalého městského hřbitova. Venkovní stadion slavnostně otevřeli v roce 1922, obří budovu pak o sedm let později.
„Ono to vlastně mělo tři funkce. Jedna byla ta sportovní, druhá byla společenská, byl tam vlastně v té době největší sál v Brně a dodneška slouží. A pak to mělo ještě stravovací část – restaurace, bary a podobně,“ přibližuje Petr Vachůt, historik Muzea města Brna.
Autorem návrhu je Miloš Laml, který počítal mimo jiné s tím, že zázemí je potřeba vyrobit ve dvojím provedení – pro muže a pro ženy. Funkcionalistická stavba je zapsaná na seznamu kulturních památek České republiky.
„Sportem číslo jedna Sokola Brno I byla gymnastika, kde získali řadu zlatých, stříbrných, bronzových olympijských medailí, medailí z mistrovství světa. Jména jako Šupčík, Vácha, Gajdoš a podobně,“ vyjmenovává Petr Vachůt, historik Muzea města Brna.
Místní legendou je i gymnasta Alois Hudec. Nejslavnějším sportovcem Sokola v posledních letech je šermíř, brněnský rodák a rapper Alexandr Choupenitch. Držitel bronzové medaile z olympiády v Tokiu se letos po čtyřech letech poletí porvat o další olympijský kov do Paříže. Doplní ho zdejší talentovaná gymnastka Soňa Artamonová.