Bývalá Městská jatka jsou významnou architektonickou památkou

Ve čtvrti Trnitá v Brně, mezi ulicemi Porážka a Masná, se nachází areál bývalých Městských jatek. Byl postaven na konci 19. století rakouským stavitelem Franzem Ruschkou podle plánů Otokara Burgharda a Ferdinanda Abta. Mezi lety 1905–1909 byl rozšířen o velkou Dobytčí tržnici, koncipovanou jako bazilikální trojlodí.

“Určitě zajímavými prvky, jednotným architektonickým řešením, jsou opakující se prvky jako dvoubarevné lícové zdivo nebo vícelodní budovy, haly, kdy je převýšená střední loď a ve stejném duchu jsou budována i okna. Jsou prolomená ve trojicích a střední okno je opět vyšší a širší a okna jsou uzavřena půlkruhy,” uvedla Vladimíra Navrátilová, tisková mluvčí Brněnských komunikací a.s..

Areál se nachází na ploše 32 hektarů a sestává se z 12 budov. Porážel se zde vepřový dobytek, hovězí a údajně tam byla i koňská porážka. Vyráběly se tam paštiky, byla tam škvarkárna nebo například žlázárna.

“Zpracovávaly se žlázy s vnitřní sekrecí z vepřového dobytka, které se potom dále expedovaly do Prahy, kde se vyráběly léky pro zažívací a trávicí trakt,” řekla Vladimíra Navrátilová, tisková mluvčí Brněnských komunikací a.s..

Temnou část historie areálu přinesla druhá světová válka.

„Ze dvou budov, které jsou v zadní části areálu, byly v době 2.světové války vypravovány transporty romských občanů do koncentračních táborů, protože jižní hranici areálu tvoří vlaková vlečka, kterou právě nacisté za 2.světové války používali k těm transportům,“ sdělila Vladimíra Navrátilová, tisková mluvčí Brněnských komunikací a.s..

Od roku 1994 sloužil areál bez jakékoliv péče trhovcům jako skladový prostor. V roce 1998 rada města Brna svěřila celý areál do majetku firmy Brněnské komunikace a.s. .

“My jsme po pečlivém uvážení došli k závěru, že sem umístíme náš celý provozní úsek, ať už jsou to nějaké servisní dílny, ať už jsou to provozy světelné signalizace, vodorovného dopravního značení. Máme tady různé sklady a údržbové dílny. Máme tady ustájené veškeré naše těžké mechanismy,” vysvětlila Vladimíra Navrátilová, tisková mluvčí Brněnských komunikací a.s..

Velmi nákladné renovace areálu, který byl postaven ve stylu neohistorismu z režných cihel, probíhají už od roku 1998 a Brněnské komunikace je financují z vlastních zdrojů. V roce 2016 se objekt stal kulturní památkou.

„Hodnota těch památek je jednak architektonická. Je to vlastně ucelený soubor budov postavený v jednotném architektonickém stylu. Podíleli se na něm v té době významní architekti. Druhá hodnota je urbanistická. Bylo to v podstatě cíleně postavený tak, aby to vlastně zapadalo do rázu velkoměsta,” uvedl historik a památkář Mgr. Karel Sklenář.

Areál není veřejně přístupný. Navštívit ho lze pouze za přítomnosti průvodce, například při festivalech či dnech otevřených dveří. Ten letošní je plánovaný na 15. 9. a je spojen nejen s prohlídkou, ale i se zábavnými aktivitami pro rodiče s dětmi.