Muzeum vyškovska má zajímavou výstavu o pronásledované církvi

V Muzeu Vyškovska můžete navštívit hned několik výstav. Dozvíte se tu třeba o významném moravském cestovateli Aloisi Musilovi. Nesporně zajímavá je ale i výstava o postavení církve na Vyškovsku v dobách komunismu.

“Ta výstava pojednává o církvi v takovém kontextu. To znamená, začínáme za první republiky a končíme rokem 1989.Úplně na začátku to postavení katolické církve nebylo jednoduché, protože byla spojována s monarchií,” uvedl Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.

Nicméně si v průběhu času vydobyla jistou pozici a stala se důležitou součástí politického i náboženského života.

“ Za druhé světové války byla poměrně pronásledovaná. Hodně kněží skončilo v koncentračních táborech, ale situace nebyla jednoduchá, to asi všichni chápou. Pochopitelně se i v církvi našli kolaboranti,” upřesnil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska

Duchovní, kteří se nesehnuli před okupační mocí a měli to štěstí, že se z koncentračních táborů vrátili zpět do osvobozené vlasti, brzy pochopili, že to zase nebudou mít jednoduché.

“ Čekalo je mnoho překvapení. Protože ten režim, který nastoupil,

nebyl to v podstatě stejný režim jako za první republiky. To znamená, hned na počátku přišla církev o majetky, takže její ekonomická situace nebyla vůbec dobrá a do toho přicházela různá opatření, která postupně tu církev oklešťovala,“ doplnil Miroslav Nedorostek, historik Muzeum Vyškovska

Po roce 1948 se tento proces zrychlil. Dokonce už si nemohla církev sama rozhodovat o obsazení různých pozic. Tím režim dostával církev pod kontrolu. Někteří kněží spolupracovali.

“ Mezi ně patřil jednoznačně Josef Plojhar, náš nejdéle sloužící ministr a zároveň postava jejíž osud je trošku příznačný, protože zemřel na recepci na ambasádě Sovětského svazu,” vysvětlil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska

Ale zároveň to byl i vězeň nacismu, byl v koncentračním táboře, takže není to úplně černobílá postava. Na druhou stranu, valná většina duchovních s novým režimem nesouhlasila. Komunistická moc je vystavila tvrdé persekuci.

“Vyškovu se to nevyhlo, řada vyškovských duchovních, popřípadě duchovních z Vyškovska byla komunismem postižena.

Uvedl bych dva velmi pěkné příklady, dá-li se to tak říci, a to je Bohumil Bunža, místní děkan, který byl ve Vyškově velmi oblíbený.

Protože se ho komunisté obávali, tak ho nezatkli přímo ve Vyškově, ale při výjezdu do Kroměříže,” řekl Miroslav Nedorostek,historik, Muzeum Vyškovska

Protože už to byl starý člověk, podlehl následkům nelidského zacházení při výslechu.

Dalším příkladem může být František Hála, rodák z Dražovic.

“ Byl jedním z ministrů, který v roce 1948 podal demisi. A poté se pokusil o emigraci, nicméně byl při pokusu zadržen a poté zemřel v internaci.” dokončil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska

Aby k podobným metodám ve službách státní moci už nemohlo docházet, musí sama společnost mít v sobě vybudované hranice . Proto je nutné si tyto věci připomínat.