Brněnští vědci odhalili tajemství postavy Barona Františka Trencka

Brněnští vědci mají tým, který dokáže z kosterních ostatků odhadnout lidskou podobu nebo určovat zranění a anomálie postavy.

“ To jsme si vyzkoušeli poprvé na kostře, nebo na pozůstatcích, hlavně na lebce, markraběte Jošta. A druhým vlastně takovým, v podstatě náhodným, procesem jsme se dostali k ještě takové velmi zajímavé historický i antropologicky, postavě Trencka. Barona Trencka,” uvedl Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie, Muzeum města Brna.

Trenck je v podstatě unikát. Elitních vojáků z osmnáctého století, kteří mají zachovanou měkkou tkáň, není mnoho. Je velice známá osobnost, která spočívá v kryptě brněnského Kapucínského kláštera.

“ V době, kdy jsme o tom začali uvažovat se sami kapucíni ozvali, protože věděli, že v našich sbírkách je utržený prst mumie barona Trencka. Ten se sem dostal v 19. století v podstatě náhodou,” prozradil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie, Muzeum města Brna.

Muzeum města Brna souhlasilo s navrácení tohoto artefaktu. A při té příležitosti výzkumný tým požádal o možnost průzkumu ostatků.

“ Odvezli jsme ho do Bohunic, kde prošel Cétéčkem, pak se vrátil zpátky, a my jsme dostali naprosto přesná data, milimetr po milimetru, “ vysvětlil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie, Muzeum města Brna.

Na těle byly odhaleny stopy střelného prachu, ty vypovídají o jeho zranění při výbuchu, ale i o vojenském životě.

“ Okamžitě začaly zářit vlastně na té kostře tisíce drobných teček, což byly buď kovové drobné úlomky a nebo právě zbytky toho černého prachu, které měl v obličeji a měl to i na hrudi, na stehnech, na rukách, takže opravdu ten výbuch se na něm, velmi ho poznamenal,” vysvětlil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie, Muzeum města Brna

Vojáci mívali běžně stopy střelného prachu v obličeji a na rukou od vlastních výstřelů .

“ To jsme, hned jsme odchytili jednoho člověka, který střílí z těchhle zbraní, toho jsme podrobil zkoumání jako živého srovnávacího vzorku. To co on měl na obličeji, tak to měl i baron Trenck, “ doplnil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie, Muzeum města Brna.

Vědecký tým složený z odborníků Muzea města Brna, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity odvedl vynikající práci.

“ Máme tu výhodu, že v Brně pracuje jako vedoucí katedry antropologie Petra Urbanová, která je špičkový teda soudní antropolog,” vysvětlil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie Muzeum města Brna.

Petra Urbanová umí velmi dobře provádět rekonstrukci obličejového svalstva. Spolu s Helenou Lukášovou, která se zaměřuje na dotvoření kůže a vnějších znaků, jsou vynikající tým.

“ Při antropologické rekonstrukci se nedají odhadnout měkké tkáně jako třeba nos, uši, které se u barona Trencka nezachovaly jako u té mumie, takže tam ty určité odchylky můžou být,” prozradil Petr Vachůt, vedoucí oddělení archeologie, Muzeum města Brna.

Trenck byl osobností vzdělanou avšak velice impulzivní. Měl neobvykle krátký a široký hrudník, což mu dávalo možnost udýchat fyzicky náročné bojové akce.