Václav Havel inspiroval soudobé architekty

30 let uplyne v listopadu od počátku takzvané sametové revoluce. Samozřejmě se kolem tohoto data bude konat řada akcí, které budou toto výročí připomínat. Oslavit výročí chtějí i autoři výstavy s názvem Havlova architektura.

“Přemýšleli jsme o tom jak, tak jsme si říkali, že grafickým vyjádřením V.Havla ho uctíme nejlépe. Potom k tomu přišla myšlenky, protože jsme metodické centrum moderní architektury, a k architektuře máme blízko, tak k tomu přišla myšlenka zabývat se, nebo ukázat vpodstatě generace Havlů z pohledu architektury,” uvedla Vlasta Loutocká, kurátorka výstavy.

Svým architektonickým počinům a inspiracím přihlíží také samotný prezident Havel. Tedy, jeho busta a skicy, podle kterých jí tvořil Zdeněk Makovský.

“Není to otisk reálné hlavy Václava Havla, ale je to ztvárnění, které se snaží spíš pochopit jeho celoživotní osud, jeho duchovní pochody,” popsal Zdeněk Makovský, autor busty Václava Havla, architekt a sochař.

Otec i dědeček bývalého prezidenta zanechali v Praze významné stopy samotným svým dílem, Václav Havel pak jako velký inspirátor děl moderních architektů za svého působení na Pražském Hradě.

“Děd Havel byl samouk, teprve otec Havel vystudoval odbornou školu. Já bych spíš řekla, že entuziasmem a touhou, něco po sobě zanechat, se jim to podařilo. Václav Havel zase takovou otevřeností, vstřícností chtěl otevřít Hrad a udělal to tím způsobem, že ho zkrášlil,“ doplnila Vlasta Loutocká, kurátorka výstavy.

Odkaz havlovské dynastie je samozřejmě hmotný v jejich architektuře. Ovšem možná ještě důležitější jsou pro současné i budoucí generace odkaz jejich způsobu myšlení a života.

“Pro mě udělali strašně moc, celá jeho rodina. Ten kulturní odkaz celé té Havlovy větve rodinné je nezpochybnitelný a já si toho nesmírně vážím,” vysvětlil Zdeněk Makovský, autor busty Václava Havla, architekt a sochař.

Vernisáž výstavy byla pojata i trochu nevážně, kdy vše odstartovala projekce Havlovy hry Audience v podání Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře a následovala hudební produkce v hudebním salonku vily Stiassni. To vše je možná správnou cestou, jak současné generaci přiblížit a zprostředkovat architekturu.

“Ta akce, vždycky nějaká, lidé. kteří za něčím přijdou, baví se, cítí se tady dobře, tak i podvědomě tu architekturu vnímají,” dodala Vlasta Loutocká, kurátorka výstavy.

15 vystavených panelů jednotlivých staveb, okolnosti jejich vzniku i autentická svědectví jejich autorů, stejně tak, jako doprovodná výtvarná díla, budou k vidění v brněnské vile Stiassni až do 15.prosince.