Genius loci brněnské Kamenky přetrvává i dnes

Domky v Kamenné kolonii vznikly původně jako nouzové bydlení pro dělníky, kteří pracovali v blízkém okolí, nejčastěji v Khonově cihelně na kopci před Bohunicemi.

“Původně to byl lom, který se zavřel a potom na dně toho lomu město povolilo, někdy v roce 1920 byl první obyvatel, výstavbu těch nouzových domků,” popsal Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.

Později po uzavření horního lomu se další domky začali stavět i tam. Většinou lidé stavěli z materiálu, který v okolí posbírali - dřevěné kostry, vyplněné nhražkou zdiva.

“Některý jsou dělány z cihel například z té Khonovy cihelny, kde si buď mohli dělníci brát zmetkové cihly, nebo je možná kradli, těžko říct. Tak z toho si stavěli ty domy,” uvedl Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.

Domky jsou stavěny na dně lomu, čili bez základů, většinou blízko sebe, celá kolonie je tak dodneška protkána úzkými uličkami. Původně dělnická kolonie byla vždy specifická strukturou svých obyvatel. Nejdříve chudé vrstvy, různé živly na hraně zákona, kvůli kterým se lidé z Brna bli do těch míst chodit.

“Ta změna nastala v nějakých 70.letech, kdy se začaly stavět sídliště a lidé, co tu žili, dostali možnost nějakého bytu v paneláku. Začali odsud odcházet a domky se uvolňovaly a začali je kupovat ti, kterým se tady líbilo,” doplnil Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.

To byli většinou umělci, hudebníci, malíři, sochaři. Těm se zde líbilo díky levné možnosti bydlení a specifické atmosféře tohoto místa.

“Ten genius loci je daný podle mě tou skladbou, jak jsou ty domy postavené, tím urbanismem. I když pro dnešní potřeby bydlení jsou potřeba různé úpravy, pořd si myslím, že ten genius loci si to drží, že je to hlavně o těch lidech, kteří tady žijí, tím urbanismem, jak ty domy jsou poskládány, jaké prostory kolem nich vznikají,” vysvětlil Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.

Jen pár desítek nebo stovek metrů od centra města m člověk pocit, jako by se zde zastavil čas. a to, jak v tom pozitivním, tak i negativním smyslu - jako třeba zastaralá kanalizace v Dolní a vlastně neexistující v Horní Kamence.

“To, že se ta doba zastavila, je sice plus v tom klidu nebo způsobu toho žití, ale nějaké zásobování energií a podobné věci, kdyby byly současnější, tak by to asi nikomu nevadilo,” dodal Radim Horák, obyvatel Kamenné kolonie.

Důvody pro žití v této svérázné čtvrti měli lidé často různé.

“Bylo to pro nás tenkrát takový únik z šedivé reality z rodinného prostředí, které nám nevyhovovalo, životní styl našich rodičů. Tak jsme se měli možnost tak jako vymezit,” řekla obyvatelka Kamenné kolonie.

Kamená čtvrť, Kamenka, je místo s tak bohatou historií, ale také současností, že se do těchto malebných uliček s kamerou určitě vydáme ještě alespoň jednou, abychom se pokusili zprostředkovat tu zvláštní atmosféru i vám.