Nevidomým Brňanům pomáhají vodicí psi

Nevidomým Brňanům s každodenními úkony výrazně pomáhají vodicí psi. Jejich výcvik je sice nákladný a trvá dva roky, ale dokáže pak poskytnout zrakově postiženému možnost začlenit se co nejvíce do běžného života. Ve speciálních školách se tito psi učí mnoho dovedností, které by běžný domácí mazlíček bez výcviku nezvládl.

"Jsou to určitě věci, které jsou důležité pro běžný život, jako je chůze po ulicích, hlavně zastavování u obrubníků, protože to je důležitá věc, nevidomí se orientují podle obrubníků, schody musí umět svádět, najít dveře, v obchodě se orientovat, najít pult, pokladnu většinou," popsala Lenka Vaňková, pracovnice ve výcviku vodicích psů.

Jedním z problémů, se kterými se nevidomí s vodicími psy musí potýkat, jsou reakce okolí. Lidé, kteří majitele vodicího psa potkávají ve městě, v tramvajích či obchodech často například nevědí, jak by se měli k psovi chovat. Berou zvíře jako běžného mazlíčka a neuvědomují si, že má svůj důležitý úkol, ve kterém by ho nikdo neměl rozptylovat.

"V žádném případě nehladit psa, který je v postroji, protože ten pes prostě v tom postroji má naučené, že se soustředí a pracuje a vlastně se soustředí na všechny ty překážky, na všechny ty věci, které má najít, které má vyřešit za toho člověka a v tom postroji má nastavený takový mód, že teď pracuju a nebavím se. Takže určitě žádné hlazení, mluvení mlaskání, pískání na vodicího psa v postroji, vůbec," upřesnila Lenka Vaňková, pracovnice ve výcviku vodicích psů.

Zároveň se v restauracích či obchodech lidé často podivují nad tím, že do prostor, kde je psům vstup zakázán, může vejít člověk v doprovodu vodicího či asistenčního psa. V restauracích pak někteří majitele psa konfrontují a argumentují třeba tím, že je přítomnost psa nepřípustná z hlediska hygieny a do místnosti tedy nesmí.

"To tak není, ten pes je kompenzační pomůcka, je to na stejné úrovni, jako kdybyste člověku bez noh řekli, že s tím vozíkem do tý restaurace nemůže jít. On ten pes mu tam pomáhá, dovede ho k tomu stolu, označí mu místo k sezení, měl by tam ležet, nikoho neobtěžovat," vysvětlil Milan Dvořák, ředitel, Škola pro výcvik vodicích psů.

Na pohyb v takových prostorách jsou psi během výcviku dobře připravováni, aby se uměli adekvátně chovat a nerušili ostatní návštěvníky.

"My chodíme i do těch kancelářských prostor, chodíme do restaurací, procházíme školama, aby ti psi si zvykli na vyučující hodiny, hodiny, kde se vyučuje, do zdravotnických zařízení chodíme, takže musíme ty psy připravit na to, kde pak budou doprovázet toho nevidomého člověka," doplnil Milan Dvořák, ředitel, Škola pro výcvik vodicích psů.

Aby získala veřejnost větší povědomí o tom, že asistenční a vodicí psi mohou i tam, kde je vstup ostatním psům zakázán, zapojilo se Brno do projektu Nálepka. Ten nabízí nálepky, které dávají vědět, že je v provozovnách, na jejichž dveřích jsou vylepeny, takový pes vítán.

SYN - "Provozoven, které mají nálepku právě "vítáme vodicího a asistenčního psa" je v řádu sto dvaceti, které máme evidované. Jinak jsme rozdali na stovky nálepek," uvedl Radim Paseka, koordinátor pro osoby se zrakovým postižením, MMB.

Faktu, že tito psi mohou tam, kam jiní ne a nebo že mohou například vlakem cestovat zdarma, někteří vynalézaví jedinci využívají. Obléknou svého psa do označeného postroje a doufají, že po nich nikdo nebude chtít předložit průkaz. Podobné projekty jako nálepka však mají především pomoci těm, pro které už tak jsou běžné každodenní situace náročné.