Muzeum představuje Barona Trencka ve 3D

Vše začalo prstem. Zástupci kapucínského řádu oslovili Muzeum s žádostí o vydání prstu barona Trencka, který se za nevyjasněných okolností do sbírek muzea dostal.

„Absolvovali jsme proces vyřazení předmětu ze sbírky, ono to není jen tak. Prst jsme jim vrátili, ale při té příležitosti jsme se domluvili, jestli bychom mohli probádat vícero mumií v hrobce a hlavně barona Trencka,” popsal Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.

Baron Trenck byl pohřben v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. V únoru 2017 tým odborníků Trenckovu mumii transportoval na CT vyšetření a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního lékařství.

„Hlavním podkladem bylo vyšetření Barona Trencka fotogrameticky v prostředí krypty a stejný den byl v únoru 2017 odvezen na vyšetření počítačovým tomografem,” upřesnila Petra Urbanová, antropoložka, Přírodovědecká fakulta MU Brno.

Na projektu se podíleli historici, archeologové, počítačoví experti, antropologové, soudní lékaři, radiologové, kriminalisté. Týmů, které podobně zkoumají historické reálie, je ve Světě či Evropě několik, ovšem Brněnská skupina má oproti nim jedno specifikum.

„Naše absolutní přednost je, že všechno děláme digitálně. Nepoužíváme žádné analogové metody, žádnou sochařinu analogovou, všechno až do posledního je práce v počítači a tím pádem se neustále můžeme kontrolovat, můžeme upravovat ty věci, udělat více variant a podobně, což je strašná výhoda tohoto postupu,” vysvětlil Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.

Na rozdíl od rekonstrukce podoby, k rozpohybování postavy ve 3D není ustálená metodika. Autoři si pomohli postupy, které jsou používané v počítačových hrách nebo trikových filmech

“Nakonec po technické stránce to tak složité nebylo, i když tam byly některé výjimky, jako věrně napodobit jeho chůzi, věrně animovat hru na housle, co nejvěrněji zachytit prostředí, ve kterém se mohl pohybovat,” uvedl Mikoláš Jurda, odborný asistent, Ústav antropologie.

O baronu Trenckovi je toho známo dost, ovšem přesto se našli věci, které badatele minimálně překvapily.

„Těch věcí, které nás opravdu překvapily, to, jak i po té vědecké stránce to byla velice zajímavá osobnost,” odpověděla Petra Urbanová, antropoložka, Přírodovědecká fakulta MU Brno.

„Osobně jsem čekal, že díky tomu, že jsou zachované měkké části, že najdeme nějaké jizvy na baronu Trenckovi, ale bohužel stav dochování to neumožnil. To je pro mě zklamání, Myslel jsem, že tím, jak byl zdatný šermíř, že bude víc posekaný,” doplnil Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.

Výstava ze Špilberku bude příští rok putovat do Chorvatska.

“Navázali jsme spolupráci s městským muzeem v Požeze, krásné Chorvatské město, které patřilo rodině Trencků a baron tam strávil podstatnou část svého života, takže bude převezena v dalším roce tam,” dodal Petr Vachut, archeolog, Muzeum města Brna.

Další zastávkou unikátní výstavy pak bude rakouské město Waldmünchen, kde mají barona Trencka v úctě za to, že podle legendy zachránil městečko před pandurským útokem kvůli dceři místního mlynáře. Ovšem do konce letošního roku výstavu můžete navštívit v prostorách hradu Špilberk.