Od atentátu na nacistického úředníka uplynulo 75 let

Rušnou křižovatkou uprostřed města projedou denně stovky automobilů. Kolem rohového domu na konci Nerudovy ulice zase proudí davy lidí. Málokdo ovšem tuší, že v těchto místech přesně před pětasedmdesáti lety došlo k útoku dvou mužů na fašistického příslušníka Augusta Golzera.

„Atentátníci došli ke vstupním dveřím. Vladimír Blažka jako jeden z atentátníků zvolal „Ruce vzhůru!“ Golzer to ovšem nezaznamenal, protože byl nedoslýchavý. Musel být proto upozorněn svoji ženou. Chtěl se bránit, ale Blažka na něj vypálil dva až tři výstřely. Teprve čtvrtý výstřel Golzera zasáhl. Byl vynesen svoji ženou do čtvrtého patra.“ Jiří Skoupý autor knihy Zapomenutý brněnský atentát

I přes přivolanou pomoc, následnou operaci Golzer v nemocnici na Žlutém kopci umírá.

 „Celá akce bylo jen torzo odbojového úkolu s cílem likvidace konfidentů a příslušníků brněnské řídící úřadovny gestapa. Kriminální rada brněnské řídící úřadovny Otto Kowlowski. Kdyby se toto povedlo, určitě by si český odboj výrazně oddechl.“ Jiří Skoupý autor knihy Zapomenutý brněnský atentát

August Golzer pracoval na dnešní Třídě Kapitána Jaroše. 7. února 1944 se svoji manželkou vracel domů procházkou ulicemi Brna. U kina na Cihlářské ulici podle svědectví Golzerovi ženy se k páru připojili bratranci Blažek s Bauerem. Odsud je atentátníci pronásledovali až jejich bytu.

„Já si myslím, že se za tím atentátem skrývá silný příběh, který je s Heydrichem srovnatelný. Můžeme říct, že tuto akci provedl stejný počet atentátníků. Golzer měl na brněnském Ústředním hřbitově poměrně honosný pohřeb s jednotkami. Lékaři bojovali v noci o život Golzera podobně jako na Bulovce o život Heydrichův.“ Jiří Skoupý autor knihy Zapomenutý brněnský atentát

Vzhledem k faktu, že se blížil konec války tento čin na další válečné události velký vliv neměl. Po Reinhardu Heydrichovi se ale jednalo o druhého nejvýše postaveného představitele nacistické moci v Protektorátu Čechy a Morava, kterého odbojáři zlikvidovali. Na rozdíl od pražského atentátu se o této události příliš nemluví.

 „Škoda to rozhodně je, ale jsou tu dva důvody, proč se tak stalo. Zaprvé gestapo uvalilo na atentát informační embargo, protože z obav před hrozícím koncem války z toho, že atentátníci nebudou dopadeni, by pro český odboj znamenalo reklamu, což gestapo nemělo v úmyslu. Druhým důvodem bylo, že jeden z vůdců odbojové skupiny Předvoj vydal atentátníky gestapu, čímž zachránil svůj život za jejich.“ Jiří Skoupý autor knihy Zapomenutý brněnský atentát

Vladimír Blažka a Alois Bauer, bratranci z Olešnice na Moravě tak byli dopadeni a v Kounicových kolejích jen měsíc před koncem války chladnokrevně popraveni. Jejich ostatky jsou pochovány na Ústředním hřbitově a na jejich čin se dodnes tak trochu zapomíná. Jakub Sabol Televize Brno 1.