Fakultní nemocnice čelí útoku hackerů

Provoz Fakultní nemocnice Brno výrazně omezil kybernetický útok. Všechny operace byly odloženy a noví pacienti vyžadující akutní péči jsou převáženi do jiných nemocnic. Útok zasáhl také dětskou nemocnici a porodnici v centru města. Útok omezil provoz některých počítačových systémů, lékaři pacienty sice vyšetřují, ale nemají jak ukládat data. Recepty často vypisují po staru - ručně.

"Teď, v tuhle chvíli, ty diagnostické systémy typu rentgeny, ultrazvuky, které mají operační systém Windows v sobě, jsou de fakco znefunkčněny. Takže zdravotnické zařízení není schopné dělat nějakou diagnostiku pacienta, nejsou schopni ty informace někam přeposlat a nejsou schopni komunikovat s dalšími externími subjekty, takže nemocnice je celá komunikačně znefunkčněna. Je to něco, jako kdyby nefungovaly telefony nebo mobilní síť, ale to jsou spíše globální systémy. Tady uvnitř v té nemocnici teď momentálně nefunguje komunikačně nic." Karel Šimeček, ředitel dohledového centra

Na situaci musela reagovat i jihomoravská záchranka. Pacienty, ke kterým vyjíždí vozy Zdravotnické záchranné služby, umisťují do jiných brněnských nemocnic.

"Pokud bychom ovšem ošetřovali pacienta ve vážném stavu a bylo by u něj podezření na koronavirus, pak bychom postupovali individuálně. To znamená, že pokud by fakultní nemocnice Brno byla ochotna a schopna tohoto pacienta přijmout, pak bychom ho vezli tam. Pokud by to nebylo možné, tak bychom se snažili umístit toho pacienta na infekčním oddělení nějaké jiné nemocnice v Jihomoravském kraji." Michaela Bothová tisková mluvčí, ZZS JMK

Na příjem pacientů a případnou další pomoc jsou připraveny ostatní brněnská zařízení, například nemocnice u sv. Anny.

"Odložili jsme do odvolání všechny plánované operace a posílili jsme do odvolání výrazně služby na vybraných odděleních a klinikách." Dana Lipovská tisková mluvčí, Fakultní nemocnice u sv. Anny

Celou situaci vyšetřuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, který by měl být schopen identifikovat původce i typ viru. Podle ředitele jednoho z center pro kybernetickou bezpečnost Karla Šimečka však bylo možné takovému útoku předejít. Dle jeho slov totiž nemocnice často nejsou schopny bezpečnostní systémy, které nakoupí, správně nainstalovat a dále s nimi efektivně pracovat a výrobce jim neposkytne dostatečný servis. Nejsou proto proti podobným útokům dostatečně chráněny.

"Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost již měl dávno učinit veškeré kroky k tomu, aby metodicky ty nemocnice vedl k té koordinované obraně. Ne rétoricky a mediálně, ale prakticky. Znovu opakuji, ty nemocnice, měly z různých dotací, z různých finančních prostředků,  si nakoupily bezpečnostní systémy, ale neumí s nimi pracovat." Karel Šimeček, ředitel dohledového centra

Zároveň mít dobrý bezpečnostní systém samo o sobě nestačí. Systém sice může hlásit pokus o napadení, ovšem pokud není nikdo, kdo by hlášení zaznamenal a situaci okamžitě řešil, nemá nemocnice možnost útoku zabránit.

"Je tam v podstatě znakem, že tam nebyly žádné jiné doplňující bezpečnostní systémy, které by indikovaly, že právě na těch koncových systémech se něco děje. Což je provozní dohledování nebo bezpečnostní dohled. Takže tohle by mělo být i potom v dalším vyšetřování Národním úřadem, mělo by být zmíněno o tom, jestli tyto funkce vůbec nemocnice měla, a pokud je měla, tak proč ten, kdo je dodal, to nenastavil tak, jak to mělo být nastaveno, aby něco detekovali. Pokud to něco detekovalo, proč tam nebyl člověk , který to měl vyhodnocovat a nějak na to reagovat ." Karel Šimeček, ředitel dohledového centra

Teď je v první řadě nutné zajistit co nejrychleji obnovu komunikace v nemocnici. Podle pana Šimečka by se měl v tuto chvíli stát postarat o to, aby IT firmy, které s Fakultní nemocnicí Brno spolupracují, dodaly neprodleně nové výpočetní systémy, které by mohly uvést nemocnici do původního provozu. Jana Holubová, TV Brno 1.