MZM představuje veřejnosti kramářské písně

Do Brna široká cesta. Kramářské písně se světskou tematikou. Tak zní název nové výstavy v Dietrichsteinském paláci, která představuje kramářské písně. Písně, jež zpravidla vyprávějí příběh, bývají doprovázeny obrázky a zpěv je kombinován s vyprávěním. Ač se může zdát, že jsou historií, možná si na některé vzpomenou i dnešní generace.

„Třeba Čtyři koně ve dvoře nebo Žežuličko, kde jsi byla, což jsou obecně známé písničky, tak jsou vlastně původem kramářské. Ten původ kramářských písní známý není, v tom smyslu, že nevíme, jestli se lidové písně přenášely do kramářských, nebo kramářské do lidových,“ uvedla Jana Poláková, kurátorka výstavy.

Jisté ale je, že se zhruba od konce 18. století začaly ve velkém rozšiřovat napříč různými společenskými vrstvami. Výstava může zaujmout jak pamětníky a milovníky historie, tak i mladé návštěvníky.

„Zrovna kramářské písně jsou velmi inspirativní svou vizuální stránkou, protože ty v jedné části lehce naivizující dřevořezy, které mohou asociovat vzdělanějším návštěvníkům Váchalovu tvorbu, jsem si skoro jistá, že osloví především mladou generaci,“ prozradila Hana Dvořáková, ředitelka Historického muzea MZM.

Mohou totiž připomínat mládeží oblíbené komiksy. Výstava Představuje kramářské písně nejen v tištěné podobě, ale také pomocí 3D předmětů a vizualizací.

„ Jsme vytvořili takovou krátkou videosmyčku, ve které zazní některé písně, návštěvníci si můžou přečíst i texty, zároveň při tom zpěvu, a vytvořili jsme i některé interaktivní prvky, například obrazovku, na které si můžou vyzkoušet poskládání písmen, připravit pro tisk,“ doplnila Jana Poláková, kurátorka výstavy.

„Je vždycky lepší, i pro návštěvníka, abychom to ozvláštnili ještě třeba dobovým oděvem, hudebními nástroji, nebo takovou unikátní záležitostí jako je opasek na peníze,“ vysvětlila Hana Dvořáková, ředitelka Historického muzea MZM.

Výstava světských kramářských písní může mimo jiné hodně prozradit o problémech a životních situacích, které naši předci zažívali a které chtěli sdílet se světem. Ať už to byly vraždy, živelné katastrofy či milostné aféry.

„Žijeme dneska v informačně velmi nasyceném věku a takhle můžeme lidem ukázat, jakým způsobem si předávali zajímavosti naši předci. A jak vlastně prožívali a jaké témata je zajímaly,“ řekl Jiří Mitáček, generální ředitel MZM.

Výstava vznikla díky pětiletému projektu Ministerstva kultury české republiky s názvem NAKI a podílely se na ní významné paměťové a vzdělávací brněnské instituce. Přístupná veřejnosti bude do března příštího roku.