Uherčický zámek s netradiční barevnou výzdobou
- 7. srpna 2024,
- 18:17,
- Jižní Morava,
- Jakub Sabol
Jeden a půl hektaru zastavěné plochy, pět nádvoří a pětatřicet komínů. Zámek Uherčice s nezvyklou malířskou a štukovou výzdobou od roku 1996 prochází postupnou památkovou obnovou. Poslední z nich skončila v květnu a momentálně je tak lidem k dispozici zhruba jedna čtvrtina celého areálu.
Velká nádvoří s typickými podloubími, rozsáhlé a udržované zahrady. Zámek Uherčice je ale unikátní především uvnitř. Důkazem je dvoupatrový banketní sál z počátku devatenáctého století, který vznikl úpravou hospodářské a užitkové části zámku.
„Byly tam sýpky, byla tam šatlava. A on si tam nechal vybudovat společenský sál s přilehlými salony a také svůj vlastní apartmán,“ přibližuje Alena Lysá, vedoucí správy památkového objektu.
Tehdejší vlastník Eduard III. z Collalto využil služeb dvorního architekta vídeňského Burkteatru Antona Ortnera. Monumentální výzdoba s antickým božstvem a ikonickými sloupy v minulosti vítaly návštěvníky při společenských akcích.
„Devět múz, které mu měly pomáhat udržet to umění, je tam zobrazeno také, ale všechno je to pouze namalované, všechno je to pouze 2D, přestože to působí dojmem 3D,“ popisuje ikonické zdi Alena Lysá, vedoucí správy památkového objektu.
Právě výzdoba činí uherčický zámek unikátním. Na pestrobarevné štukové výzdobě upravené v 19. století podle italské módy si rod San Salvatore vždy dával záležet.
„Protože majitelé tohoto zámku byli Italové, takže si nechali celý objekt uzpůsobit ke svému zvyku, proto ty barvy jsou tady velmi výrazné. A pro také nás velmi nezvyklé,“ ukazuje výzdobu Alena Lysá, vedoucí správy památkového objektu.
Renesanční zámek vznikl na konci patnáctého století v místě dřevěné tvrze. V průběhu let se výrazně rozrostl. A také často měnil majitele. Nejdéle tu byl právě rod Coalto San Salvatore. Žil tu od konce 18. století až do druhé světové války, kdy mu Československo majetek znárodnilo.
„Přišel rok 1948, zámek je zabrán jako památka třetí kategorie, což znamená, že je to užitná budova mezitím se tady proměnilo chtěné vlastnictví proměnilo v nechtěné, takže spadl pod gesci ministerstva zemědělství,“ vysvětluje Alena Lysá, vedoucí správy památkového objektu.
Vznikl tu státní statek, nádvoří, zahrady a celou budovu obsadily jednotky pohraniční stráže a v padesátých letech tu režim zřídil nucený tábor pro ženy. Zcela zdevastovaný zámek převzal Národní památkový ústav před třiceti lety a postupně ho dává dohromady.
„V současnosti jsme dokončili další z etap, kdy v roce 2022 se otevřelo severní křídlo, které bylo financováno z peněz Evropské unie. A potom tohle východní křídlo bylo otevřeno v květnu tohoto roku a tam už to bylo financováno ze státního rozpočtu a peněz Národního památkového ústavu,“ vyčísluje Alena Lysá vedoucí správy památkového objektu.
Zámek je v letní sezóně přístupný celý týden s výjimkou pondělí. Lidé mohou vidět zhruba čtvrtinu areálu, zbytek totiž stále čeká na rekonstrukci. Mladé průvodkyně provázejí každou půl hodinu. Konají se tu koncerty nebo třeba svatby.
„Je velmi rozsáhlý, protože zabírá 1,5 hektaru zastavěné plochy, má 5 nádvoří, 35 komínů a 363 oken,“ povídá Alena Lysá, vedoucí správy památkového objektu.
Uherčické sídlo zlákalo také filmaře. Točily se tu pohádky Nebojsa, Svatojánský věneček nebo Hodinářův učeň. Postupná památková obnova, která začala v roce 1996 zdaleka není u konce. Na podstatnou část areálu by podle Aleny Lysé byly potřeba další dvě miliardy korun.