Dendrochronologie významně napomáhá pochopit historii

Dendrochronologie je vědecká metoda, která, podle vzorků dřeva u nichž známe dataci, dokáže spolehlivě určit stáří dřevěných konstrukcí. Jaký je princip metody jsme se zeptali Josefa Kyncla z brněnské společnosti Dendrolab která patří v oboru k nejvýznamnějším u nás.

“V principu je skutečnost, že šířku letokruhu ovlivňuje hlavně klima, a protože každý rok je trochu jiný, je i každý letokruh trochu jiný a na této jinakosti je právě založena dendrochronologie.

Nutnou technikou je dokonalé měření a náročný software zpracování dat,” uvedl Josef Kyncl, společnost Dendrolab.

Dostatečně dlouhá řada šířek letokruhů je neopakovatelným záznamem času. To umožňuje spolehlivě odatovat letokruhy zkoumaného dřeva a tedy i určit rok provedení stavby. Josef Kyncl nám to vysvětlil na příkladu Staré Prahy, kde provedl již mnoho měření.

“Například dům Jurská 14 - rok 1350, staroměstská mostecká věž - rok 1386. Tato data ale nejsou žádným objevem, jsou podchycena historickými údaji. Přece ale dendrochronologické datování domů starého města často přináší mnoho nových dat,” vysvětlil Josef Kyncl, společnost Dendrolab.

Tyto domy jsou klasickou ukázkou domů velkého stavebního boomu doby Karla IV., tedy poloviny 14. století.
Ale dendrochronologie objevuje podrobnosti často v historických datech nepodchycené.

“Jsou to dodatečné úpravy v 16., 17. a 18. století. Ale hlavně jedno velké překvapení ve sklepním patře u komína. Pozůstatek domu předchůdce. Gotické okénko ve sklepním traktu obrácené do dvora a nad ním překlad z roku 1259,” prozradil Josef Kyncl, společnost Dendrolab.

Jedná se přitom o mnohem mladší dům v Havelské ulici 5. Stavba z poloviny 17. století!
Prvním dendrochronologicky datovaným objektem v Praze byl krov kostela svaté Anny v roce 1988.

„Jenom z Prahy je takto zpracováno už téměř 100 objektů. Naprostou většinu z nich iniciovali památkáři, tedy pracovníci národního památkového ústavu,“ dokončil Josef Kyncl, společnost Dendrolab.

Dendrochronologie významným způsobem pomáhá přesně určit stáří dřevěných artefaktů. Ale vzhledem k tomu, že v letokruzích jsou uchovány i záznamy klimatických změn, umožňuje pochopit a datovat například příčiny stěhování národů.