Přesné stáří relikviáře svatého Maura odhalili brněnští odborníci

Relikviář svatého Maura je významná románská památka. Dnes je součástí stálé expozice na zámku v Bečově nad Teplou. Je považován za druhou nejcennější movitou památkou u nás, hned po českých korunovačních klenotech. Nechal jej vyrobit Gerart Remini, údajně mezi lety 1125 a 1130.

„Historie relikviáře byla velice dlouhá, složitá a ba dokonce i dobrodružná. On totiž byl minimálně dvakrát ohrožen vůbec na své existenci. V podstatě celý středověk relikviář strávil ve Valonsku.“ uvedl Josef Kyncl, dendrochronolog.

V revolučním roce 1798, byl umístěn v klášteře svatého Jana Křtitele ve Valonsku. Revolucionáři klášter napadli a vyloupili. Naštěstí relikviář zůstal nepovšimnut.

„Po různých obchodních jednáních stal se majetkem rodu Beaufortů. Beaufortové až ve 20. století se stali majitelem hradu Bečova v západních Čechách a tam relikviář byl umístěn v hradní kapli,“ vysvětlil Josef Kyncl, dendrochronolog.

Po válce byl jejich majetek vyvlastněn a oni sami emigrovali do Rakouska. Relikviář stačili ukrýt pod podlahou zámecké kaple. Zůstal ve svém úkrytu celých 40 let. Když byl v roce 1985 konečně objeven, jeho dřevěný korpus se již rozpadal. Naštěstí byl z dubového dřeva.

„Mohu konstatovat, že jakákoli jiná dřevina by se úplně rozpadla. Dub je silně napaden dřevokaznou houbou, ale alespoň nějak držel pohromadě,“ konstatoval Josef Kyncl, dendrochronolog.

Brněnská firma IMAGO, která se ujala v roce 1997 restaurování relikviáře, oslovila pana Kyncla, aby provedl dataci korpusu na základě letokruhů. Každý rok je klimaticky zcela jedinečný a tato jedinečnost se zachovává v letokruzích. Pro porovnání ale musíte vyříznout vzorek s co nevětším počtem letokruhů. Bohužel materiál korpusu byl natolik zchátralý, že toto nebylo možné.

„Já jsem jim poradil tu CT tomografii. Já jsem touto metodou pracoval, nešlo o dendrochronologii, šlo o prostě trochu jiný přístup. Ale byl jsem vlastně jediný, kdo k oboru trochu přičichl. Proto to, jaksi padlo na mě. Jeden z prvních CT tomografů měla vojenská nemocnice v Olomouci,“ dodal Josef Kyncl, dendrochronolog.

Korpus relikviáře byl objednán a vyšetřen jako každý pacient. Pan Kyncl ze získaných virtuálních řezů nejen potvrdil reálnost datace 1125 – 1130, ale porovnáním zjistil, že dřevo korpusu vyrostlo ve Valonsku, nebo v jeho blízkosti.