Mezi zástupci města a zahrádkáři proběhlo už několik jednání ohledně zahrádek v Brně. Někteří jejich uživatelé se obávají, že kvůli plánované výstavbě o zahrádky přijdou, jiní chtějí dohlédnout na to, že město bude se zahrádkami počítat v novém územním plánu. Na základě jejich připomínek hledá Kancelář architekta města lokality, které by byly pro vznik zahrádek vhodné.
„V této chvíli máme třeba dalších 70 hektarů. Mluvíme o Černovicích, Kamechách atd. A budeme se snažit ještě do toho dalšího projednání, tzn. v červnu, ještě společně se zahrádkáři najít, kde ještě by mohly zahrádky být, a přidat je do toho návrhu územního plánu,“ uvedl Michal Sedláček ředitel KAM Brno.
Jedná se však především o menší plochy, určené pro vznik komunitních zahrad. Zahrádkáři mají však obavu o zánik zahrádkářských osad, které mají oproti komunitním zahradám jiná pravidla i způsob užívání.
„To, co máme tady v Brně, což jsou vlastně zahrádkářské kolonie v centru Brna, je poměrně unikátní. Jsou to věci, které se nevyskytují v řadě měst, světových nebo evropských. A jsou to věci, které se tam třeba zakládají. Takže já to beru jako něco, co my máme, jsme v tom trošku napřed oproti ostatním městům a z mého pohledu je to něco, co zaslouží ochranu,“ uvedla Julie Dobrovolná, uživatelka zahrádky na Kraví hoře.
Paní Dobrovolná také vyzdvihuje socializaci seniorů, kterou podle ní zahrádkářské kolonie umožňují. Zahrádkáři mají díky nim možnost spolupracovat, předávat si zkušenosti a společně tvořit komunitu lidí s podobným cílem. Dalším projednávaným tématem byl osud již existujících zahrad. V lokalitách, které jsou už léta určeny k bytové výstavbě, musejí uživatelé počítat s tím, že o svou zahrádku jednou přijdou.
„Zahrádkáři, kteří si od města pronajímají drobné malé zahrádky, uzavírají smlouvu s městskou částí Brno-střed na tyto plochy. Toto smlouvy jsou uzavřeny na dobu neurčitou, ale je v nich vymezeno, že jsou možné vypovědět ve lhůtě dvou let. To znamená, že ti zahrádkáři musejí počítat s tím, že nemají tu plochu na vždy a že se s ní bude do budoucna něco dít,“ uvedla Kateřina Dobešová, tisková mluvčí MČ Brno-střed.
Dokud však nedojde přímo k plánované výstavbě, nemá město důvod existující zahrádky rušit. Jiný případ je to však tam, kde nejsou dané pozemky ve vlastnictví města.
„Pokud je to na městských pozemcích, a ta zahrádkářská kolonie tam zatím nevadí, což je třeba Kraví hora, tak tam by třeba ty zahrádkářské kolonie zůstaly. Pokud je to třeba místo jako Červený kopec, kde to nevlastní město, ale vlastní to soukromé osoby, které to chtějí zastavět. Ten Červený kopec dlouhodobě je určený k zástavbě, tak tam město nebude měnit způsob využití, protože kdyby ho změnilo, tak by to znamenalo, že by muselo platit náhrady těm současným vlastníkům pozemků, což město patrně nechce,“ řekl Petr Bouda advokát, Frank Bold Advokáti.
Komplikovaná situace je také na Žlutém kopci, kde část pozemků pod zahrádkami vlastní město a část je soukromá. I tam však územní plán počítal a v budoucnu i bude počítat s výstavbou.
„V novém územním plánu opět budou již bydlení, ale bude to blíže specifikované. To znamená, z hlediska Žlutého kopce, tam skutečně se dlouhodobě se zahrádkama nedá počítat,“ Michal Sedláček ředitel KAM Brno.
Je jasné, že budoucnost zahrádek v Brně bude výsledkem kompromisu. Na některých místech zůstávají, jinde jsou dlouhodobě neudržitelné. Obě strany se však shodnou na tom, že jsou důležitou součástí města.
