Na vrchu Petrov stojí katedrála, kterou nelze přehlédnout. Je součástí mnoha reprezentativních fotografií a pohlednic a také je vyobrazena na české desetikoruně. Katedrála svatého Petra a Pavla je národní kulturní památkou, která v Brně stojí už po staletí.
„My máme pozůstatky v kryptě zdejší katedrály, které pocházejí z 11. století, takže máme doloženo, že v 11. století zde stával malý kostelík, kamenná stavba už. Potom ve 14. století byl kostel poprvé zásadně rozšířen, to byla první gotická úprava. Další gotická přestavba probíhala v tom 16. století, pozdně gotická. A následovaly barokní úpravy, kdy vlastně vnitřek katedrály zůstal v původní barokní podobě, což bylo po tom obléhání švédskými vojsky,“ uvedl Martin Motyčka, ředitel Diecézního muzea.
Během obléhání totiž Petrov zasáhl a výrazně poničil požár. Roku 1777 byl kostel prohlášen katedrálou a začátkem devatenáctého století pokračovaly architektonické úpravy. Současná podoba katedrály se začala formovat až na přelomu 19. a 20. století, kdy v architektonické soutěži zvítězil návrh Augusta Kirsteina. Katedrála se obyvatelům města každý den připomíná zvoněním, které ohlašuje takzvané brněnské poledne. Nezvoní však podle očekávání ve 12 hodin, ale už o hodinu dříve. A to na počest legendy, která vypráví o přelstění švédského generála Torstensona. Ten prohlásil, že pokud nedobude Brno do dvanácté hodiny, tak se svými vojsky odtáhne.
„Podle této legendy měl tehdy petrovský kostelník začít zvonit o hodinu dříve, už v 11 hodin, protože viděl, že by Brňané podlehly velké přesile švédských vojsk. A podle tohoto svého slibu také Torstenson odtáhl a Brno bylo zachráněno,“ řekl Martin Motyčka, ředitel Diecézního muzea.
Dnes už by stačilo zmáčknout tlačítko a zvonění by obstaral automatický systém. Kdo bude mít příležitost prohlédnout si katedrálu svatého Petra a Pavla zevnitř, toho pravděpodobně na první pohled zaujme presbytář.
„Je z toho konce 19. století, je to návrat k té původní gotické podobě, je to novogotický oltář, který napodobuje tu gotickou podobu, jak dříve vypadala katedrála. Původní záměr byl celý ten interiér připravit do této novogotické podoby, což nakonec nebylo realizováno a za to teď děkujeme, že k tomu tak došlo,“ doplnil Martin Motyčka, ředitel Diecézního muzea.
Díky tomu zůstala zachována barokní podoba lodi. Dále je možné vidět v adorační kapli novodobou výzdobu od sochaře od Otmara Olivy, který je mimo jiné autorem výzdoby kaple papeže Jana Pavla II. Zajímavostí katedrály, kterou mohou Brňané pozorovat zvenčí, je například tzv. Propitá věž, která se může mnohým zdát jako pouhý přístavek ke katedrále. Věž totiž nikdy nebyla dostavěna do původně zamýšlené velikosti – proč tomu tak je vysvětluje legenda, která se ke stavbě váže.
„Mluví se o tom, že vlastně když v tom 16. století probíhala přestavba, tak stavitelé dostali obnos peněz, za který měli realizovat výstavbu této věže, avšak s těmi penězi se uchýlili do výčepu a propili je. Od té doby se této věži říká Propitá,“ vysvětlil Martin Motyčka, ředitel Diecézního muzea.
Doufejme, že podobně s financemi nenaloží dělníci v budoucnosti, kteří dostanou na starosti plánovanou přestavbu presbytáře. Ten by se měl po úpravách více přiblížit současným požadavkům liturgického provozu.
