Kámen nemusí být vždy jen obyčejný kámen. Může se stát například uměleckým dílem či designovým doplňkem a nebo důkazem, že přírodní živly jsou mocné. Takové kameny lze najíst na výstavě Moravského zemského muzea v Biskupském dvoře, která odhaluje tajemství Suiseki. Tradice, která sahá hluboko do historie staré Číny.
“Číňané některé kameny považovali za stavební kameny matky Země a podobně, jako lidi a zvířata, je považovali za živé tvory. Sbírali je a dávali jim důležitou funkci. Umisťovali je ve svých chrámech a zahradách k nim přilehlých,” uvedla Barbora Onderková, tisková mluvčí MZM.
V průběhu 19. a 20. století se toto umění rozšířilo mezi širokou veřejnost a lidé si jimi začali zdobit svá obydlí. V šestém století se tato tradice dostala do Japonska, kde získala název Suiseki. “Sui” je japonský výraz pro vodu a “seki” znamená kámen. Za vznikem výstavy stojí kromě vvstavujících umělců také geologicko-paleontologické oddělení Moravského zemského muzea.
“My jsme si uvědomili, že na těch kamenech, těch krásných útvarech, jsou vidět ty vnější geologické procesy, kterým ty horniny a kameny podléhají po milióny let” uvedla Růžena Gregorová, kurátorka výstavy.
Díky tomu vznikají tvary, které mohou připomínat například krajinu, zmenšeninu pohoří či různé předměty i zvířata a nebo dokonce lidské tváře. Ne každý kámen se však pro umění Suiseki hodí. Mezi ty vhodné patří například tzv. cicvár.
Dále se pro Suiseki hodí různé konkrece, což jsou útvary vzniklé obalováním kolem nějakého středu.
“Jsou to například rudické koule, které když s e otevřou, tak jsou v nich velmi často křišťálové krásné útvary,” řekla Růžena Gregorová, kurátorka výstavy.
Pokud se takových kamenů ujme zkušený sběratel, mohou sloužit k potěšení oka i duše. Jeho hlavním úkolem, který je složitější, než se zdá, je zasadit opatrně kámen do vhodného podstavce.
“Moravské zemské muzeum v rámci této výstavy nabízí návštěvníkům nakouknout pod pokličku do dílen tří umělců. Je to Igor Bárta, Josef Zadražil a Miroslav Pošvař,” vysvětlila Barbora Onderková, tisková mluvčí MZM.
“Nesmí žádným způsobem narušit ten vlastní kámen a musí být jenom tak decentně. Jenom tak lehce doprovází tu krásu samotného kamene, jako to vidíme hezky na těch velkých objektech pana Bárty,” uvedla Růžena Gregorová, kurátorka výstavy.
Výstavu je možné navštívit do prvního května a to v rámci běžné otevírací doby. Od konce loňského roku je navíc každý čtvrtek návštěvní doba prodloužena až do devatenácti hodin.
