Tvoří zázemí pro čtyři desítky souborů. Pro díváky i účinkující je plně bezbariérové. Královopolské divadlo Barka, kde často vystupují hendikepovaní po boku zdravých lidí, letos slaví 30. výročí. Jak takové představení vypadá se vyrazil zjistit náš štáb.
Za zvuku padajících kapek začíná představení divadelního souboru Orbita. Jeho herci vypráví příběh o lidech a jejich lásce prostřednictvím tance, zpěvu nebo třeba gest.
Stono, stono, stonožko, kam zamíříš dnes večer, zelažeš pod rohožku, maš matnou masku přece ....
"Muzikál je o lidské duši, která prochází různými situacemi. Je to takový vnitřní dialog. Člověka, který nás provádí jeho vnitřním příběhem s jeho novými abstraktními obrazy,o havěti zvířecí až k té duši. Je to takový odraz v obrazech, " uvedla Tereza Lepoldová, tvůrce a režisérka představení Byla jednou jedna duše.
... po těle roztrhli pro srdce neplatí, prázdniny v nedělu ....
Jde o smíšený soubor zdravých vystupujících a umělců s určitým druhem postižení, což je pro unikátní prostory divadla Barka typické. Herci se prý nejen na place, ale i mimo divadelní prkna perfektně doplňují.
"Myslím, že se obohacujeme vzájemně, jsem i moc ráda, že se daří sem dostávat profesionální umělce, kteří můžou sdílet takové hodnosty a zkušenosti. Chystat to umění, trávit spolu čas, být společně a tvořit a sdílet nejenom mezi sebou, ale i k těm divákům," dodala Tereza Lepoldová, tvůrce a režisérka představení Byla jednou jedna duše.
... nanananana, nananananana ....
V pohádce vystoupí třeba Milan Zeman. Nadšený tanečník sám tvrdí, že myšlenky a pocity nejraději vyjadřuje pohybem, nikoli slovy. Společná přadstavení jsou jeho životní náplní.
Ta soudržnost těch tanečníků. Že dokážeme společně vytvořit jeden celek a funguje to, " řekl Milan Zeman.
Milan má nejraději kontaktní tance, které podle něj vytváří působivá umělecká díla. Ve hře Byla jednou jedna duše si střihne taneční duet s Kristýnou Kmentovou. Ta rozdíl ve spolupráci se zdravým nebo hendikopaným kolegou nevidí. I tak je dle slov mladé tanečnice každý jejich společný tanec výjimečný.
"Posunujeme se, učíme se od sebe navzájem, učíme se od jiných lidí, se kterými tančíme. Tím, že je to improvizované, ty momenty, ta partneřina je improvizovaná, tak je to vždycky nový. Nikdy jsme to nezatancovali stejně, dvakrát se stejnou emocí. Jsou to různý mentální polohy, možná různý pohádky, kterými procházím. Mně se líbí, že si tam vyzkouším spoustu věcí emočně, " řekla Kristýna Kmentová, tanečnice studia Orbital a divadla Barka.
.... neviděli jste Šimonka? My se omlouváme....Ten šel spát určitě.Jak to spát? Teď jsme uprostřed představeni ....
Přínos ve spolupráci zdravých a postižených vidí i Vladimír Kloubek, celoživotní tanečník a zkušený choreograf, který je spoluautorem díla. Z výkonů svých svěřenců je nadšený.
Je to uchvatné, co ty lidi dokážou, i v případě, že jsou třeba tělesně postižení, špatně mluví nebo se špatně hýbou. Samozřejmě že oni mě inspirovali. Oni opravdu něco nevědomky udělali, co mi tam absolutně zapadlo, tak jsem říkal ano, takhle to udělejte, " sdělil Vladimír Kloubek, choreograf a spoluautor představení Byla jednou jedna duše.
Divadlo Barka stojí na nároží ulic Charvatská a Svatopluka Čecha. Nabízí bezbariérové zázemí pro asi čtyřicet souborům.
"Zhruba 100 představení během té divadelní sezóny a několik festivalů cizojazyčných, studentských, dětských, loutkových, takže je to takový pestrý prostor, kde se třídají lidé s různými záměry, " sdělila Aneta Vidurová, PR a marketing divadla Barka.
Divadlo Barka letos oslaví 30. výročí. Veškeré oslavy vyvrcholí letos na podzim, který bude spojený například s festivalem integrované tvorby nebo komediálním megavysoupením Zločin v šantánu, kde zahrají jak vozíčkáři, tak i nevidomí a neslyšící.
