Právo útrpné a právo hrdelní již dávno patří minulosti. V Křenovicích mají naučnou stezku, která se tímto tématem zabývá. Oldřich Bartošek, místní kovář je jejím duchovním otcem a o právo útrpné se dlouhodobě zajímá.
“Já jsem se k tomu dostal, bude to tak pětadvacet let, možná i dýl, kdy mně oslovili ze Špilberku, z hradu, kde dělali nějakou novou expozici a nechtěli použít ty originály a mně oslovili abych jim udělal repliky. Kopie těch mučících nástrojů.” vzpomíná Oldřich Bartošek.
Dříve nebylo nutné přinášet důkazy o vině či nevině podezřelého. Stačilo pouze získat od něho doznání.
“Proto podléhal tomu právu útrpnýmu,kdy vlastně oni ho teda mučili, aby se teda doznal. První ten stupeň byla palečnice. Druhej stupeň byla španělská bota. Třetí stupeň potom byl stanovenej, to byl, žebřík tomu říkali, nebo skřipec,” dodala Oldřich Bartošek.
U Křenovic bylo objeveno popraviště. Obec sama právo hrdelní, tedy právo vykonávat trest nejvyšší, nikdy neměla.
“Bylo to popraviště, které spadalo pod Slavkov. Protože Slavkov měl hrdelní právo. Ale to popraviště se nachází na katastru území Křenovic a tak jsme se rozhodli před lety, že to popraviště teda obnovíme,” sdělil Oldřich Bartošek.
Na popud Oldřicha Bartoška vznikla k popravišti i naučná stezka.
“Máme tady vlastně pět zastavení, jedno to zastavení je o všeobecným právu, druhý je právě o tom mučení, třetí zastavení je o katech. A pak čtvrtý zastavení je vlastně to věznění,” popsal Oldřich Bartošek
Vězení vytvořili z bývalého obecního sklepa, kam umístili i různé předměty a figurinu, aby byl celkový dojem realistický. K poslednímu zastavení jsme se museli vydat na kopec, z něhož je velmi krásný výhled na Slavkovský zámek.
“Nacházíme se na autentickým místě, protože skutečně tady ty kameny, ty zdi jsou vyzděný, jakoby nově, ale na původních základech, který se tady objevily při průzkumu a samozřejmě se našly uvnitř té stavby, v zemi, pozůstatky těch mrtvých.” vysvětlil Oldřich Bartošek.
Těla popravených totiž nesměla být pochována na hřbitově. Nyní jsou, podle slov Oldřicha Bartoška, umístěna v depozitu Vyškovského muzea. Připomínání historie v celé šíři a bez příkras je nesmírně důležité. Vždyť se říká, že kdo svoji historii nezná, je nucen opakovat chyby svých předků.
