Kateřina Doležalová miluje historii. Zámky po celé republice navštěvuje odmala. Poprvé byla ve Vranově jako studentka střední školy. Její touha pracovat tu se zhmotnila na podzim roku 2022, kdy se stala správkyní místního zámku. Ve čtyřiadvaceti letech se tak oficiálně proměnila v nejmladší kastelánku v zemi.
„Člověk se stále s tím místem seznamuje. Rok a půl je velmi krátká doba. Spousta kolegů mi říká počkej pět až deset let, abys pořádně poznala to místo, zjistila, co zámek potřebuje a co si žádá,“ usmívá se Kateřina Doležalová, nejmladší kastelánka v ČR.
Podle kastelánky je pracovní náplň velmi rozmanitá. Od svého nástupu se ji povedlo z velké části dotáhnout opravu venkovního zdobeného schodiště a několik několik menších oprav. Přes léto bohužel zavře vyhlídku na obec Vranov, dělníci se totiž přesunou právě sem. A vymyslela také nový prohlídkový okruh.
„Přidáváme takzvané prohlídky od sklepa po půdu. Jsou to technické prohlídky, protože jsme zjistili, že spoustu návštěvníků zajímá i to špinavé prostředí. Nejenom ty krásné načančané místnosti, ale právě to, co běžně nevidí. Zázemí původního hradu, později zámku,“ bilancuje Kateřina Doležalová nejmladší kastelánka v ČR.
Prohlídka nabízí možnost nahlédnout do nejhlubších středověkých sklepů pod nádvořím nebo na severní terasu, která je běžně nepřístupná a výhled z ní neznají ani pravidelní návštěvníci.
V létě pochopitelně zůstávají i běžné prohlídky soukromých místností vystavěných na původních základech. Zámek představuje jeden z nejimpozantnějších architektonických komplexů ve střední Evropě. Nejdominantnějším místem je barokní sál předků z roku 1730.
„Vzhledem k tomu, že se nacházíme na skalním ostrohu nad údolím, nad řekou, tak když stavěli ty nové zámecké budovy, tak je spíše přestavovali. Ty místnosti opravdu jsou malé, jsou spíše obytné, nejsou tam žádné velké chodby, mohutná schodiště,“ popisuje Kateřina Doležalová, nejmladší kastelánka v ČR.
Období kolem roku 1665 je historickým milníkem. Původní hrad tehdy kompletně vyhořel. O dvacet let později místo kupuje říšský hrabě a významný úředník u císařského dvora Michal Jan II z Altanu. Za pomocí předních architektů ruiny na dohled od Vranovské přehrady okamžitě přetváří v ikonický zámek v podobě, jakou známe dodnes.
