Je 30 metrů vysoký, postavili ho v roce 1973 s tím, aby vytvořil zásobu vody pro nová sídliště v Kohoutovicích, Bohunicích a Novém Lískovci. Unikátní objekt stojí na betonovém dříku, voda se ukrývá v nádrži obehnané prefabrikovanými žebrami. Do stísněných útrob po úzkém žebříku smí jen pracovníci vodáren.
„Kapacita tohoto vodojemu je 700 kubických metrů, kdy maximální hladina vody je osm metrů,“ hlásí Renata Hermanová mluvčí brněnských vodáren.
Jediný věžový vodojem v Brně dodnes patří mezi mimořádně povedená díla. Nad jeho nadčasovým pojetím dodnes žasnou špičkoví architekti. Stavbu navrhl olomoucký odborník na vodohospodářské stavby a rodák z Brna Tomáš Černoušek. Jako křesťan vymyslel i řadu církevních staveb. Při tvorbě kohoutovického kalichu se inspiroval českým kubismem a jinými věžovými vodojemy v severní Evropě.
„U Tomáše Černouška tam dochází k velmi zdařilé symbióze obojího, jak technického provedení konstrukce, tak i potom výsledného tvaru. Ten návrh, který nabídl, tak se více blíží k nějakému poháru a ta symbolika, kterou má ten objekt v sobě nést, tam dokázal jednoduchým způsobem vpašovat,“ oceňuje Rostislav Koryčánek, historik architektury.
Z technického hlediska vybrali v šedesátých letech jediné vhodné místo na zalesněném vrcholu Kohoutovická baba. Vodojem vzhledem ke svým rozměrům, díky kterým převyšuje stromy i místní panelové domy, se okamžitě zařadil mezi hlavní brněnské dominanty.
„Černoušek začal pracovat s tím, jak tam budou pohledové osy a jak bude viditelný v celém tom horizontu města a zároveň s tím, jak se Brno díky výstavbě sídlišť rozšířilo velmi expanzivně do okolí. A on vytvořil takový point, který je orientačním bodem,“ potvrzuje Rostislav Koryčánek, historik architektury
Vodojem dodnes slouží svému původnímu účelu, dodává pitnou vodu místním. A vodárny s ním podle mluvčí Renaty Hermanové počítají i do budoucna.
„Má zásadní význam pro zásobování Kohoutovic. V roce 2019 si obyvatelé mohli všimnout, že vodojem byl schovaný pod lešením tehdy probíhala sanace vnějšího pláště a vnitřního dříku a je to tak 15 let zpátky, kdy probíhala sanace té vlastní akumulační komory,“ potvrzuje Renata Hermanová, mluvčí brněnských vodáren.
Brněnské vodárny provozují celkem 75 vodojemů a akumulačních komor o celkovém objemu 250 tisíc metrů kubických. To odpovídá zhruba třídenní spotřebě celého města Brna.
