Délka třicet kilometrů, objem 132 milionů kubíků vody a 760 hektarů zatopené plochy. Vranovská přehrada slaví 90. let od zahájení provozu. Program pro návštěvníky je tu nachystán až do konce října.
„Na co se můžete těšit. Na vstupy se slevou, na komentované prohlídky a mimořádné exkurze, na přednášky, které připomínají historii před a po výstavbě přehrady. Akce pro rodiny s dětmi, na výletní okruhy, jsou zde nachystané mapy pro pěší s cyklisty, pro rodiny s kočárky a nebo i pro motorkáře,“ vyjmenovává Alena Tesařová, předsedkyně Znojmo region.
Projekt propojil ministerstvo pro místní rozvoj, Jihomoravský kraj, Povodí Moravy a další subjekty s cílem připomenout lidem historii a význam vodního díla. Zároveň podpořit turistický ruch v oblasti, která je na něm závislá.
„Takové nejdůležitější, co se povedlo, je vranovský turistický pas, který je velmi jednoduchý a je založen na principu sbírání razítek. Úspěšní sběratelé mohou vyhrát řadu cen s tématikou Vranovské přehrady,“ vysvětluje Alena Tesařová, předsedkyně Znojmo region.
Přehradu vybetonovali v roce 1923, o rok později začala fungovat. Napouštěli ji po dobu dvou let až do dubna 1925. Od počátku se těší obrovské popularitě. Už v době vzniku si i díky příznivému podnebí vysloužila zcela výstižnou přezdívku Moravský Jadran.
„Oslovili jsme tady objekty ve správě památkového ústavu, kteří tady na malém množství kilometru najdeme významné historické objekty,“ připomíná Alena Tesařová, předsedkyně Znojmo region.
Dominantami v okolí desáté největší přehrady v zemi jsou právě monumentální památky jako Uherčický zámek, hrad Bítov, zámek Vranov nad Dyjí nebo zřícenina Cornštejn. Vodní dílo vystavěli na divoké řece Dyji. A právě díky úzkému údolí řeku svým tvarem připomíná.
„Těmi hlavními funkcemi a tím hlavním účelem, proč vznikla, je protipovodňová ochrana. Tento účel za dobu své existence prokázala několikrát. V podstatě i v poslední letech, kdy se setkáváme s těmi přívalovými deštěmi,“ upozorňuje Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy.
Klíčový prvek Dyjskosvratecké vodní soustavy obyvatele jižní Moravy ochránil i před rozsáhlými povodněmi v letech 1997, 2002 a 2006. Kromě protipovodňové a rekreační funkce vznikl ještě z jednoho důvodu.
„Z vodní nádrže i v době největšího sucha 3-4 metry krychlové za vteřinu, což znamená výrazně posilujeme biodiverzitu, poskytujeme lepší podmínky živočichům pod vodní nádrží, ale zajištujeme i odběry pro zemědělskou jižní Moravu,“ připomíná Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy.
Pod hrází navíc funguje elektrárna. O výrobu elektrické energie se tu starají tři Francisovy turbíny. V minulém roce vyprodukovaly 25 000 megawatthodin, což odpovídá průměrné roční spotřebě asi 8 a půl tisíc českých domácností.
