Sylvia Laurincová miluje dějiny. Jedním z jejich nejoblíbenějších míst je kuřimský zámek. Málokdo ho zná tak důkladně jako ona. Přitom její první setkání s ním se stalo tak trochu dílem náhody.
„Byl to osud. Bylo to dáno vedoucím mojí diplomové práce a začalo mě to natolik zajímat, že jsem se do toho ponořila víc, než pro diplomovou práci bylo zapotřebí. Když jsem sem začala chodit a zkoumat, tak mě to pohltilo,“ rozplývá Sylvia Laurincová, historička města Kuřimi.
Podle ní je historie zdejšího panství na tak malé město neobyčejně bohatá. Jako badatelka se podílí se i na vydávání knižních publikací. Disponuje také řadou dobových kreseb a dokumentů.
„Jsou to staré pohlednice a fotografie Kuřimi s popisem. Toto je kuřimský zámek a toto je celá kapitola o kuřimském zámku,“ ukazuje Sylvia Laurincová, historička města Kuřimi.
Přímo v zámku od padesátých let působí střední škola. V přízemí v roce 2017 vznikla ve spolupráci s archeology a historiky menší expozice. Zachycuje průřez dějinami města od starší doby kamenné po 19. století. Nechybí archeologické nálezy nebo historické předměty s popiskami.
„Nám koncepčně šlo opravdu o to vybudovat místo, kam mohou chodit nejenom Kuřimáci, ale i lidé z okolí, pro kousek pocitu, že někam patří, že ví, že je to jejich místo. A tato myšlenka mi přijde opravdu skvělá. My budujeme nejen u studentů a dětí, kteří sem chodí, vztah k tomu místu, kde žijí,“ Kateřina Rovná, vedoucí kulturního a společenského centra Kuřim.
Zámek získalo město Brno v roce 1547 a z původní tvrze tu o padesát let později vybudovalo jednopatrový renesanční zámek. Po drancovaní švédskou armádou v období třicetileté války ho museli místní opět dávat dohromady. V průběhu dalších let se znovu rozšířil o nové nové křídlo. Vznikl tu i pivovar.
„Zámek byl sídlem hejtmana, správce, který řídil celé rozsáhlé kuřimské panství a to sloužilo brněnské vrchnosti, aby sem zvalo význačné brněnské hosty, ať už to byli různí generálové, hrabata nebo třeba císařský rychtář,“ říká Sylvia Laurincová, historička města Kuřimi.
V roce 1884 tu vznikl městský sirotčinec. Děti žily na zámku, ale zároveň byly pevnou součástí kuřimského společenského života. Ve dvacátých letech pak zámek sloužil jako zemský úřad pro kojící matky s dětmi. Dnes se na podlouhlém nádvoří konají kulturní a společenské akce. Využívají ho i studenti místního učiliště.
