Alois Musil, významný moravský kartograf, orientalista, spisovatel, dobrodruh, cestovatel a vážená osobnost, se narodil nedaleko Vyškova.
“Alois Musil se narodil v Rychtářově, do selské rodiny, do poměrně chudých poměrů, protože ten statek byl zadlužený. I to byl jeden z motivů proč se rozhodl pro kněžství.” uvedl Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Nabízí se otázka. Jakou souvislost má kněz s pozdějším cestovatelem a dobrodruhem?
“ Tak to je v podstatě jedna velká náhoda. Alois Musil totiž po vystudování teologické fakulty a vysvěcení na kněze, chtěl pokračovat v tom studiu a zajímala ho biblistika.” vysvětlil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Církví se tehdy šíří nový názor, že biblistiku je třeba studovat přímo na místě. A proto vyrůstaly na blízkém východě různé biblické školy. Teologové a badatelé se tam sjížděli a navštěvovali biblická místa.
“ Tak on se rozhodl působit jinde. Protože vycítil, že právě Jeruzalém a okolí, Svatá země, že o to je příliš velký zájem a tam by nenašel to uplatnění. A tak se soustředil na to okolí. A to pro něj bylo zajímavější a v podstatě se to ukázalo jako velmi dobrá volba, “ upřesnil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Na svoje výpravy se velmi pečlivě připravil. Získal kartografické vzdělání. Byl schopen velmi erudovaným způsobem svoje objevy a poznatky zaznamenat.
“ Hned při té první cestě byl zajat, tak to bylo trošku dobrodružné. Ale podařilo se mu z toho zajetí uniknout. K tomu mu dopomohli místní beduíni a ti mu poté ukázali několik zámků,” řekl Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Asi jeho nejznámějším objevem je zámek Kusejr Amra. Avšak i jeho kartografická činnost byla velmi důležitá. Byl v podstatě úplně první, kdo moderním způsobem zmapoval celý Arabský poloostrov.
Jeho výzkum dodnes poutá pozornost.
“Nedávno jsme tu měli návštěvu jednoho pána, který se velmi zajímá o postavu Aloise Musila, protože pro mnoho kmenů jsou jeho poznatky, písemnosti a pozůstalost zdrojem informací o jejich kultuře a tradicích,” řekl Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Alois Musil působil v Arábii i za první světové války. Mohl se tedy setkat i se slavným Lawrencem z Arábie?
“ Ano. Je to tak. Oni byli současníci, ale oba dva v podstatě působili na protichůdných stranách. Na druhou stranu Alois Musil nikdy nebyl úplně spojencem Osmanské říše a vždycky se stavěl na stranu Arabů.” Dokončil Miroslav Nedorostek, historik, Muzeum Vyškovska.
Alois Musil si v Rychtářově postavil vilu Musa. A předměty a písemnosti, které ze svých cest přivezl, v ní shromáždil. Tyto exponáty v současnosti tvoří jádro dvou výstav Muzea Vyškovska.
