Slovo Brno se nejspíš odvíjí od vody. Buď od slova “BRUN” což je německy studna, nebo “BERLO”- starý slovanský termín pro koly či kůly (dnes piloty), nebo termín “BRNAČ” což znamená břednout.
“ Brno bylo vždycky na vodu poměrně bohaté. Stačilo kopnout nějaké dva metry do země a prakticky na všech místech už nějaká ta voda vyvěrala,” uvedla Barbora Kvitová, průvodkyně brněnským podzemím.
Ale s přibývajícím obyvatelstvem a neznalostí hygienických pravidel se kvalita vody ve městech mění k horšímu. Mohou za to především fekálie a odpadní jímky hloubené často přímo uprostřed města. Jedna taková bývala i na Horním rynku, dnes Zelný trh.
“První vodovod, který tady byl zaznamenaný, z roku 1415, už z doby vlády Václava lV. vedl vlastně kousíček odsud. Protože, jak byl původní svratecký náhon, tam se voda samozřejmě nebrala. Protože tam byly lázně. A vodu z lázní by nikdy nikdo nepil,” sdělila Barbora Köttová, průvodkyně brněnským podzemím.
Vodu přivádělo dva kilometry dlouhé potrubí přímo z řeky Svratky. A dole pod Petrovským kopcem stával vodní mlýn, který vodu vytlačoval nahoru. A plnil vodojem. Z něj pak voda samospádem probudila dubovým nebo keramickým potrubím aby zásobovala městské kašny.
“ Protože tady, přímo vedle Petrova byl původně vodojem. Byly tady samozřejmě i odkalovací nádrže. Jeden z těch vodojemů je přímo tady. Ten je teda až z roku 1820. Původně tady byly dřevěné. Ty velmi často vyhořely, ač je to takové paradoxní, že zrovna vodojem dokáže shořet,” ozřejmila Barbora Köttová, průvodkyně brněnským podzemím.
V roce 1520 vzniká další vodovod z Cymplu neboli Kraví hory. Jako zdroj vody byl velmi nestálý a proto nevyhovoval.
“ Takže se začalo řešit, že musí najít jiný, konstantní zdroj vody. A ten našli v Králově poli. Konkrétně Kartouzský vodovod byl asi ten nejvýznamnější, který jsme tady v Brně měli. Ten začal roku 1544 a vedl vodu do centra prakticky až do roku 1913,” doplnila Barbora Köttová, průvodkyně brněnským podzemím.
V 18. a 19.století se Brno stává průmyslovým centrem. Poptávka po pitné vodě se zvyšuje. Postupně se zbudovaly vodojemy v Pisárkách, na Špilberku a na Kraví hoře. Byly plněny vodou říční. Takové řešení však brzy také přestalo vyhovovat.
“ Toto nesouviselo s množstvím vody, ale s kvalitou. Takže se muselo hledat poměrně daleko od Brna. A to až v Březové nad Svitavou. Tam se našlo velké množství zdrojů kvalitní pitné vody, která byla naprosto ideální.” vysvětlila Barbora Köttová, průvodkyně brněnským podzemím.
Od doby vlády Františka Josefa I. z Březové do Brna proudí voda obrovským litinovým potrubím dodnes.
