Název výstavy Moravského zemského muzea v Anthroposu, “Když Brnem táhli mamuti ”, může u mnohých navozovat představu, městem procházejících chlupatých obrů, narušujících plynulost hromadné dopravy. Ostatně, bylo by to i možné vysvětlení současných rozrytých ulic. Představa je to samozřejmě úsměvná. Ale nejstarší opracovaný kámen se tu našel na Červeném kopci. Je starý 700 000 let. A poslední období, kdy jste se na Moravě mohli setkali s mamuty bylo jen před 40 000 lety.
“ Ten název může být pro návštěvníka trošku zavádějící, ale celý název potom končí “ galerie Zdeňka Buriana”. To znamená, snažíme se v této výstavě vystihnout dobu, kdy opravdu Českou republikou táhli mamutí, ale i evoluci člověka,” uvedla Eva Vaníčková, kurátorka výstavy
Moravské zemské muzeum je jedním z největších vlastníků obrazů Zdeňka Buriana. Má jich v depozitáři zhruba 200.
Vystaveno jich je 80. Je to výběr věnovaný čtvrtohorám, tedy době člověka.
“ Při nákupu těchto obrazů jsme slíbili panu Burianovi, že jednou v Moravském zemském muzeu vznikne opravdu stálá výstava věnována jeho dílu. Ale jelikož se stále nenašly ideální prostory, tak s určitou frekvencí právě odměňujeme tyto malby a vystavujeme zde, v suterénním sále, který je vlastně trezorový,” vysvětlila Eva Vaníčková, kurátorka výstavy
Muzeum obrazy od Mistra nakupovalo v 70. letech. Měl tehdy zakázáno ilustrovat knihy.
“ Zdeněk Burian vždy spolupracoval s vědci, jak třeba na tvorbě zvířat, kdy spolupracoval převážně s paleontology, ale samozřejmě potom i s antropology, kteří mu radili jak by mělo dané zvíře nebo člověk vypadat a je i na některých obrazech vidět, že došlo k v pozdějších letech k přemalbám,” upozornila Eva Vaníčková, kurátorka výstavy
Znamená to, že Zdeněk Burian svá díla aktualizoval podle nových vědeckých zjištění.
Kromě olejomalby můžete na výstavě vidět i techniku kvaš. I tempery, které nebyly dlouhou dobu vystaveny. Najdete tu i umělcovy skicy.
“ V této sestavě bych si troufla říct, že jde o unikátní věc, ačkoli Zdeněk Burian za svůj život vyprodukovat neskutečné množství děl,” dodala Eva Vaníčková, kurátorka výstavy
Vývoj našeho poznání šel samozřejmě i po autorově smrti stále dál. Což nelze Zdeňkovi Burianovi zazlívat.
“ Myslím si, že ta jeho tvorba je natolik nadčasová, že tyto detaily, kterým opravdu rozumí vědec, jsou asi v podstatě irelevantní. Jestli tvar toho nástroje je onaký nebo takový. Přece jenom ten výjev, který nám Zdeněk Burian dopřává, je v podstatě cesta do pravěku. “ dokončila Eva Vaníčková, kurátorka výstavy
Neslyšící návštěvníky výstavou provedou QR kódy ve znakovém jazyce. Navíc je uzpůsobena i lidem nevidomým, přidáním takzvaných daktilních předmětů, tedy exponátů přímo určených k osahání, včetně opravdové mamutí pažní kosti, kterou je možno si potěžkat.
