Když se řekne Trenck, většina z nás si vybaví brněnskou kapucínskou hrobku, skleněnou rakev a v ní vysušené mužské ostatky. Ano. Je to baron František z Trencku. Významný válečník válek o Habsburské dědictví, opředený mnoha pověstmi a mýty. Narodil se roku 1711 v italském Regiu. Porodní bábě se zdálo, že se narodil mrtvý a tak ho vykoupala v červeném víně. Ta procedura ho pak nejspíš chránila po celý jeho bouřlivý život. V šesti měsících přežil vážné popálení, ve čtyřech letech výstřel z otcovi pistole, neštovice, pád kočáru do propasti. Později i výbuch prachárny na právě dobytém zámku v Bavorsku.
“ Já bych ho nazval člověkem své doby. Byla to první polovina 18. století a on, byla taková trošku složitější postava nebo povaha. On byl vzdělaný. Mluvil plynně několika jazyky, hrál na housle, byl válečníkem a povahově byl třeba i hrozně prchlivý,” uvedl Radim Dufek, Muzeum města Brna.
Trenck údajně rozťal šavlí hlavu otcova sluhy, jenž mu nechtěl půjčit peníze při karetní hře. Na druhou stranu uměl velmi dobře tančit. Byl oblíbený ve společnosti.
“ Ale válečníkem byl. Když jsme dělali průzkum, tak máme dokonce potvrzeno, že svalstvo na jeho pravé ruce bylo nadměrně vyvinuté. To znamená, že byl bojovníkem. Byl schopen ovládat šavli, jezdil většinou na koni, takže i tohleto, to válečnictví měl v krvi,” prozradil Radim Dufek, Muzeum města Brna.
Vytvořil zcela nový druh vojska. Pandury. A nabídl je novopečené habsburské panovníci Marii Terezii, zle tísněné nepřátelskými vojsky. S povděkem přijala. Panduři zasáhli do bojů takřka v nouzi nejvyšší. A měli takový úspěch, že to nutně vyvolalo závist.
“ Dostal se do sporu s rakouskými důstojníky, to nakonec vyvrcholilo v soudní proces, ve kterém byl odsouzen. Byl odsouzen k trestu smrti. Panovnice Marie Terezie mu nakonec ten trest zmírnila na doživotí,“ vysvětlil Radim Dufek, Muzeum města Brna.
Roku 1748 byl převezen do Brna a uvězněn ve zdech pevnosti Špilberk.
“ Ono to vězení ještě v podstatě, jako takové, v tom rozsahu, ve kterém ho známe nebylo. Tady byly pouze dvě vězeňské budovy, které byly v západním příkopu. A tak, jak se později věznilo v těch kasematech pověstných, tak to přišlo až později,” vysvětlil Radim Dufek, Muzeum města Brna.
Měl volnost pohybu po pevnosti, za své peníze si nechal vozit vybrané pokrmy z Brněnských hostinců. Pořádal hostiny pro pány důstojníky, byl častým hostem u velitele pevnosti Kotulinského. Trenck byl uvězněn, nebo spíš ubytován v horním patře jedné z vězeňských budov. Měl k dispozici dvě místnosti.
“ Jedna byla jeho, druhá byla takový jako předpokoj, ve kterém ho přes den hlídal jeho žalářník. No a Trenck tady strávil skoro rok, zemřel 4. řijna. Zajímavé je, že už před tím si předpověděl tu svoji smrt na svátek svatého Františka, což byl jeho svátek. A opravdu toho 4. října tady zemřel,” popsal Radim Dufek, Muzeum města Brna.
Na Špilberku, když se mu, patrně z trudomyslnosti a nedostatku pohybu, den ze dne horšího zdraví a stará rána na noze se znovu zanítila, brněnští kapucíni mu poskytli pomoc a útěchu. Je velice pravděpodobné, že Trenck se na konci života opravdu změnil. Pochován je v Kapucínské hrobce. Uvedené vizualizace Trenckovi podoby vznikly ve spolupráci Muzea města Brna, Kapucínské hrobky v Brně, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
