O tom, že na sídlišti Lesná bude stát kostel, snili tamní věřící již koncem šedesátých let, kdy sídliště vznikalo. Tehdy této myšlence režim nepřál. K realizaci tohoto snu došlo až v roce 2020, kdy byl podle návrhu architekta Ing. Marka Štěpána, pouze z peněžních darů věřících, postaven kostel Blahoslavené Marie Restituty.
“Blahoslavená Marie Restituta byla vzácná žena. Je to brněnská rodačka, tedy z nedalekých Husovic, a je spjata s tou naší městskou částí Brno-sever. Proto je i kostel a duchovní centrum zasvěcené Blahoslavené Marii Restitutě,” říká jáhen Dominik Leplt.
Jelikož duchovní centrum Ctihodného Martina Středy a Blahoslavené Marie Restituty z roku 2004, které stavbě kostela předcházelo, různými způsoby již nedostačovalo, ovlivnily návrh kostela jasné záměry.
“Záměrem bylo, aby kostel byl vzdušný, velký, prostorný. Kruhové uspořádání kostela má také svůj význam – liturgický význam. Lidé mají stejnou vzdálenost od oltáře, de facto jsou všichni pozváni stejným způsobem ke stolu Páně,” vysvětluje farář František Vavruša.
Kostel z betonového monolitu má rotundový tvar a věž kostela je od něj oddělena.
“Z ulice Nezvalovy se nabízí pohled na věž. Věřící poznávají, kudy je přístup ke kostelu. Na věži je osazeno šestnáct zvonků. Jsou elektromagneticky ovládané. Tyto zvony hrají v každém ročním období danou melodii. V době adventní pouštíme vánoční koledy a podobně,” popisuje farář František Vavruša.
Na fasádě kostela se nacházejí obrazce různého druhu.
“Fasáda kostela je umělecké dílo Petra Kvíčaly. Pomáhali mu jeho studenti. Jde o symboly Bohem stvořeného světa, celé živé i neživé přírody. Na věži se nachází pět písmen řecké abecedy: Fós a Zóé, což znamená „světlo“ a „život“. Můžeme říct: kde je světlo, tam je život,” říká farář František Vavruša.
Skleněné opláštění fasády pod střechou, tvořené celým spektrem barev, tak nějak souzní s Křížovou cestou, vyobrazenou na skleněných tavenicích uvnitř kostela. Ta symbolicky propojuje utrpení Krista s tragickými osudy několika českých osobností. Křížová cesta je dílem výtvarnice Hany Jakrlové a sklářské dílny Martina Hoplíčka.
“Tak například první zastavení Křížové cesty je kněz Antonín Huvar. Byl odsouzen, musel pracovat na uranu, proto v tom reliéfu je uranová věž symbol jeho utrpení,” osvětluje farář František Vavruša.
Poslední čtrnácté zastavení je zasvěceno právě Blahoslavené Marii Restitutě Kafkové, která byla v roce 1943 za svou nezlomnou odvahu na rozkaz nacisty Martina Bormanna popravena gilotinou.
